Čokoládové nápoje znali už Aztékové, ale klasické tabulkové čokolády vznikly až o mnoho let později, ty první v roce 1674. Sběratelů čokoládových obalů a cukrovinek jsou v Praze desítky, ty největší sbírky vlastní několik z nich. Někteří se scházejí na papírových burzách, kde si vzájemně vyměňují čoko obaly, knížky i plechovky od kakaa. Největší rekordman v Česku má na 170 tisíc čokoládových obalů.
Lázně se zázračným pramenem. Augustiánský klášter změněný ve věznici. Špitál. Barokní letohrádek mistra Brauna. Kavárna, kde se rozpoutala revoluce. A to všechno v úseku čtyř ulic. Kde že to? Pod pražským Karlovým náměstím, směrem k Vltavě. Na Zderaze se tu zvyklo říkat. A jak se jmenují ty ulice? Václavská, Dittrichova, Jenštejnská a Trojanova. Ta se kdysi zvala Kočičí, tak jako Václavská byla Psí. Nebo také V lávkách, bylo jich tu prý plno, byla to tu samá voda, tu potůček, tu pramen…
Památník Vojna Lešetice nachystal do konce roku výstavu Poslední bitva 2. světové války v Evropě u Slivice na Příbramsku. Jednalo se o tragické krveprolití na konci války v době, kdy Evropa již oslavovala mír.
Asi drtivá většina z nás má ráda chlebíčky. S uherákem, s očkem, se šunkou nebo humrové, i když ty dnešní už humra neviděly… škoda mluvit. A každý z nás měl oblíbené lahůdkářství, ať už v ulici 28. října na Novém městě pražském , nebo třeba někde za školou. Pojďme se nyní nahlédnout do historie nejznámějších pražských prvorepublikových lahůdkářství.
Trojská lávka spojuje Bubeneč s Trojou. Pojďme se nyní podívat na historii tohoto oblíbeného výletního místa, které si přiblížíme slovem i dobovými fotografiemi.
Když na začátku 20. století založil veleslavínský radní, zahradník Josef Strnad (1864 – 1931) na okraji obce zahradnictví, jistě netušil, jaké bohatství by mu z toho po sto letech plynulo. Ono se to nezdá, zplanýrovaná zahrada a dva vybydlené domy. Jenže jinou optikou – pět a půl hektaru luxusních pozemků, kolem kterých chodí developeři jako mlsní a hladoví kocouři!
Malé městečko ve středních Čechách se může pyšnit tím, že je královské. Proslavilo se i tím, že na stavbu Karlova mostu dodalo tvrdá vejce, což se dnes i po více než 6 stoletích připomíná. Navíc jeden z místních ve Velvarech už v roce 1864 založil úplně první sbor dobrovolných hasičů na českém venkově. A to stojí za připomínku!
Hanspaulka je vilová oblast v pražských Dejvicích, které zabírá spolu s vilovou oblastí Baba vyvýšené území nad údolím Šáreckého potoka. Jméno nese po císařskému radovi Janu Pavlu Hippmannovi, který dal v roce 1773 zbudovat barokně-rokokový zámeček, pojmenovaný po jeho křestních jménech Hans Paul.
V Horních Mokropsech, které od roku 1951 spadají pod Všenory, lze nalézt farní kostel svatého Václava, který je postaven v románském stylu. „První zprávy o kostele jsou z první poloviny 14. století, přesné datum založení není známo. Kostel by postaven na panství jeptišek Svatojiřských a o jeho osudu není zpráv do konce 17. století,“ uvedl čtenář Našeho REGIONU Petr Novotný. Kostel zasvěcený svatému Václavu byl v nynější podobě vystaven v roce 1732.
Představíme vám legendární pražský lunapark, který pamatují jen lidé, kteří vyrůstali v období první republiky. Byl postaven po vzoru vídeňského Prátru a v době svého největšího rozkvětu se s ním mohl poměřovat. Fungoval od roku 1922 v pražských Vršovicích a byl velice populární, ale jeho sláva z mnoha důvodů pominula.
‚Nadační fond obětem holocaustu‘ podpořil projekt Říčanské kameny zmizelých, jehož cílem je uctění památky obětí holocaustu a moderní formou přiblížit mladé generaci tuto část dějin s přesahem do současného života, kdy otázky popírání holocaustu jsou bohužel opět živé.
Vítězné náměstí je významným dopravním uzlem a doposud nebylo dostavěno. Jak se měnilo?
Na Václavském náměstí u pomníku svatého Václava promluvil k davům kněz Isidor Zahradník a vyhlásil samostatný Československý stát. Pojďme si připomenout osobnost tohoto pozapomenutého muže i dvou dalších, bez kterých by neproběhly dějinné události v říjnu 1918 tak, jak proběhly, Josefa Scheinera a majora Jaroslava Rošického.
Unikátní výstava prvorepublikových hraček v reprezentačních sálech libeňské Grabovy vily (nezaměnit s Grébovkou!) ukazuje nejrůznější typy plechových mechanických hraček z 20. a 30. let minulého století, ať už poháněných hodinovým strojkem na klíček, parním strojem nebo elektromotorem.
Zastupitelstvo Prahy 5 na konci loňského roku odsouhlasilo, že se zásadně promění výstavní koncepce Galerie Portheimka a nastoupí sem Muzeum Kampa s expozicí skla. Zároveň radnice v následujících třech letech přispěje na provoz třinácti miliony korun. Plán kritizuje vedení současné Galerie Portheimka v čele s vedoucí Jaroslavou Malíkovou i zastupitelská opozice.
Byla to akce přelomová: „přes všechny výhrady… poskytl festival docela přehledný obrázek o tom, kam až to domácí beatová scéna dotáhla,“ pravil svého času Ondřej Konrád, hudební publicista, pamětník a někdy i protagonista k prvnímu beatovému festivalu v Praze.
„Nechtěl jsem evokovati pohádkovitost, selanku, rajské féerie a romantický optimismus slunečné chvíle dávnověku. Zůstal jsem u života syrového, útočného, nebezpečného, ale plného a odměňujícího.“ František Kobliha
Osudy Habsburků do všech detailů přednáší historička Jaroslava Nováková v pražské Zbraslavi. Tentokrát půjde o vládu Marie Terezie a dozvíte se o vojenských taženích Napoleona Bonaparte.
Jsou to právě tři roky po sametové revoluci, kdy Pražané zvonili klíčema. Píše se rok 1992 a datum v kalendáři ukazuje 20. březen. Ve Vodičkově ulici se konečně otevírá první fastfood ze sítě McDonald’s, který do té doby Češi neměli šanci ochutnat. Před prodejnou bylo narváno až ven a lidé si objednávali Big Mac jako na běžícím páse.
Po loňském zřícení lávky z Bubenče do Troje a letošní uzavírce Libeňského mostu zaplavila Prahu a okolí lehce hysterická vlna přezkoumávání lávek a mostů. Neušel jí ani Hlávkův most, který prokazatelně delší dobu není ve formě. Na jeho rekonstrukci se už ale nenápadně pracuje. Zavřít ho by ale způsobilo dopravní katastrofu.