Jako by jeden z jeho citátů vystihoval i jeho smrt. Ani po desítkách let totiž není jasné, zda šlo o vraždu, sebevraždu či nešťastnou náhodu. Jan Masaryk, diplomat a první poválečný československý ministr zahraničí, zemřel v noci z 9. na 10. března 1948 po pádu z okna svého služebního bytu v Černínském paláci.
Nová expozice hradu Vízmburk u Havlovic na Trutnovsku nabídne příběh této státní památky. Instalace expozic začne koncem dubna. Jde o dovršení třináctileté obnovy hradu. Slavnostní otevření opravené a zabezpečené památky je naplánované na poslední květnový víkend.
Po všem úžasu nad vystavenými stroji a dalšími exponáty čekal návštěvníky Jubilejní výstavy také oddech a zábava. Tu přinášela kromě jiných také Balonová aréna, postavená za Strojovnou, kde kromě občasných vystoupení slonů a lvů byl hlavní atrakcí upoutaný balon, ve kterém mohli nadšení a žasnoucí „vzduchoplavci“ obdivovat celou plochu výstaviště i okolí z výšky až tři sta metrů.
Naše oblečení nebývalo vždy tak pestrobarevné, jak jej známe. Výroba barev na látky byla totiž v historii poměrně složitou záležitostí a vybrané odstíny navíc ukazovaly spíše na společenské postavení nositele oděvu než na jeho barevný vkus.
Filip Strejc, student Základní umělecké školy Josefa Slavíka ve třídě Květuše Ernestové, nazpíval nejslavnější píseň norsko-irského dua Secret Garden You Raise Me Up z alba Once in a Red Moon z roku 2002.
I když francouzský vojevůdce a císař Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 – 5. května 1821) svedl za svůj život přes šedesát bitev, což je více než Caesar, Alexandr III. Makedonský, Hannibal Barkas a Alexandr Suvorov dohromady a po téměř celé další století byla vojenská teorie i praxe posuzována podle jeho pravidel i přizpůsobována jeho pojetí válečnictví, podíváme-li se hlouběji do dějin, najdeme i tam další, velice schopné vojevůdce…
Podobný shon jako kolem Průmyslového paláce panoval i na ostatních stavbách budoucího výstaviště. Největší pozornost budila stavba Strojovny s kotelnou, které se měly podle přípravného výboru stát skutečným „bijícím srdcem výstavy“ a symbolem industriální doby v Čechách.
O tom, že lidé neandertálského typu a předci člověka moderního nejspíš žili po nějaké období vedle sebe současně, se již poměrně všeobecně uvažuje. Vědci došli k tomuto závěru zejména díky nejrůznějším kosterním pozůstatkům, které objevili.
Že si přes mobilní aplikace můžete cokoli nakoupit, zacvičit, zaplatit účty nebo si třeba naplánovat, jak bude vypadat vaše kuchyň nebo koupelna, na to už je každý zvyklý. Teď však můžete díky nové aplikaci také poznat kus šestkové historie. Osada Baba totiž dostala vlastní webové stránky i mobilní aplikaci.
Zřícenina hradu Kostomlaty pod Milešovkou leží na vysokém horském hřebenu Březiny vybíhajícím ze severozápadních svahů Českého středohoří. Hradu se však také, ovšem chybně, říkalo i Sukoslav. Zásluhu na tom nemá nikdo jiný než Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české, která byla vydána v 16. století. V ní Hájek zmiňuje jakéhosi knížete Sukoslava, který měl být spolubojovníkem posledního bájného knížete z rodu Přemyslovců Hostivíta a kolem roku 880 měl poblíž Bíliny vystavět svůj hrad. Žádný další historický pramen však již knížete Sukoslava ani jeho hrad nezmiňují. Proti této legendě stojí též skutečnost, že na konci 9. století se ještě takové hrady nestavěly.
Jubilejní výstava byla 15. května 1891 podle plánu zahájena a od prvního dne sklízela neuvěřitelný úspěch. Denně sem proudily davy ohromených i okouzlených návštěvníků. Nebylo divu – nic tak velkolepého do té doby Praha ani Čechy nezažily.
Největší vojevůdci v dějinách lidstva se bohužel nehodnotí zejména z toho hlediska, zda bojovali za správnou věc. Na zřetel se mnohem více a rovněž i mnohem častěji bere míra jejich schopnosti vést svoje armády k vítězství, a to v podstatě za jakoukoliv cenu…
Loď jako symbol cesty do záhrobí je známa již tisíce let. Dnes si ji spojujeme zejména se starým Egyptem, kde sluneční bárka byla symbolickým vozidlem boha Ra. V ní plul po obloze a v noci podsvětím.
Na mírné vyvýšenině, v údolí říčky Skalice se nedaleko lázeňského městečka Dobré Vody u Březnice ve výšce 455 m n. m. nachází zřícenina Hrochův Hrádek.
Poslední měsíce roku 1890 a počátek roku 1891 zastihl prostor budoucí Jubilejní zemské výstavy v horečné činnosti. Všechno směřovalo k jedinému cíli – dokázat všem, že Češi to, co si předsevzali, také dokážou. Že přes všechnu nepřízeň okolností předvedou světu – i sami sobě – že mají být na co pyšní.
V tomto roce si připomínáme 1100 let od zavraždění české světice svaté Ludmily. Její osobu máme spojenou zejména se dvěma místy, a to s dnešním Mělníkem a také Tetínem, místem její smrti.
Stejně tak, jako v prvním desetiletí tohoto století se američtí paleontologové v Utahu dočkali skutečně nečekaného objevu v podobě nového druhu obrovského dinosaura, pojmenovaného Siats meekerorum, který údajně žil před devadesáti osmi miliony let a byl postrachem i všech menších dravých dinosaurů včetně prý rovněž i obávaného masožravého „tyranského královského ještěra“ Tyrannosaura rexe, byly i kosterní pozůstatky doposud největšího známého ptáka nalezeny na jihu Argentiny až také na počátku tohoto století.
Už řadu týdnů je pro návštěvníky uzavřeno jednoz největších pražských lákadel – Národní zemědělské muzeum na Letné. Ani tak ale tamní zaměstnanci nezahálí, pracují na nové výstavě a těší se, až se brány muzea opět otevřou veřejnosti. „Nyní se v muzeu nově chystá výstava věnovaná včelám a včelaření a stále máme „novou“ hlavní výstavu sezony Lékaři rostlin, věnovanou práci rostlinolékařů. Tu jsme otevřeli v září, ale návštěvníků si příliš neužila. Toto zajímavé téma je pro veřejnost takto zpracováno vůbec poprvé,“ popisuje to, co se děje v muzeu, jeho ředitel Zdeněk Novák.
Nejstarším archeologicky doloženým písmem u Slovanů už není hlaholice, ale starogermánské runy. Archeologové je našli na zvířecím žebru vykopaném v lokalitě Lány u Břeclavi spolu s keramikou pražského typu, která je spojována právě se Slovany.
Záhadné a navíc často nevysvětlitelné artefakty pocházející z pradávných dob se objevují po celém světě. Pro některé z nich se nakonec alespoň jakési vysvětlení najde, avšak leckdy zůstává záhada jejich původu neobjasněna.