Vše začalo tím, že prostor nedaleko Prahy zabrala vojska SS a wehrmachtu pro svůj výcvik v zápolí. Záměr zřídit cvičiště pro elitní jednotky s sebou nesl i vyhnání českého obyvatelstva z domovů na území ohraničeném řekami Vltavou a Sázavou a silnicí číslo 18 vedoucí z Příbrami do Sedlčan.
Dnešní prvňáčci ani netuší, jak to mají jednoduché oproti těm, kteří se seznámili se základní školou v minulém století. Všichni jsme museli psát nejdřív obyčejnou tužkou. Až ve chvíli, kdy jsme ji zdrželi zlehka a netlačili na ni, přišel ten velký den. Soudružka učitelka nám dovolila přinést si plnicí pero.
Že je socialimus už dávno za námi? Ne tak docela. Nezůstává totiž jen ve společnosti, jak by si někdo myslel, ale jeho stopy najdeme i dnes v pražském metru. Třeba ve stanici metra Dejvická je Lenin doslova věčný. Není totiž úplně možné veškeré pozůstatky úplně odstranit.
TUZEX – to byla extra třída! Obchod, kde se nakupovalo za kupony, kterým se říkalo bony. Jezdili jsme s rodiči na dnešní Evropskou ulici, vedle Koospolu, který tam dnes už není.
Fenoménem minulého režimu byly nejrůznější komunistické oslavy, kterých jsme se museli účastnit už jako žáci základních škol a i později jako „pracující lid“. Ať už to byl 1. máj – Svátek práce, 9. květen – vojenská přehlídka na Letné u příležitosti osvobození Československa Sovětskou armádou, 7. říjen – oslavy Velké říjnové socialistické revoluce, oslavy Vítězného února a mnoho dalších.
Komunisté církev a duchovní se neměli v lásce. Vyvrcholilo to monstrprocesy s představiteli řeholních řádů, ale také k obsazení ženských i mužských klášterů a internaci řeholníků v Československu. Připomeňme si výročí akce K, od které uběhlo dlouhých 68 let.
Nejvýznamnější představitel české žurnalistiky Ferdinand Peroutka zemřel před 40 lety. Je nositelem Řádu T. G. Masaryka I. třídy a každý rok se novinářům udělují ceny, které nesou jeho jméno. Ačkoliv zemřel v exilu, jeho tělo po revoluci spočinulo na Vyšehradském hřbitově.
Vládní letadlo, které dosedne 20. dubna na kbelské letiště, bude mít na palubě zvláštní náklad – rakev s ostatky kardinála Josefa Berana. Do Prahy přiletí z Říma, kde byl duchovní pohřben po boku papežů v kryptě svatopetrské baziliky. Přivítá ho písnička ‚Čechy krásné, Čechy mé‘. Ta ho vítala, když se vracel z koncentračního tábora v Dachau.
Je to už 74 let od doby, kdy se v Kroměříži narodil československý písničkář a básník Karel Kryl. Ten v letech komunistického puče napsal protestní song proti režimu. Texty si psal sám a často v nich narážel právě na dobové problémy. Písně byly satirické, ale i vážné. Mnohdy zpíval i melancholické balady. Někdy se mu přezdívá „básník s kytarou“.
Byla to akce přelomová: „přes všechny výhrady… poskytl festival docela přehledný obrázek o tom, kam až to domácí beatová scéna dotáhla,“ pravil svého času Ondřej Konrád, hudební publicista, pamětník a někdy i protagonista k prvnímu beatovému festivalu v Praze.
Nesou někdejší komunističtí pohlaváři Milouš Jakeš a Lubomír Štrougal odpovědnost za zabíjení lidí prchajících před totalitou? Odpověď už hledá Bavorský zemský vyšetřovací úřad v Mnichově i polští prokurátoři. Čeští policisté se s trestním oznámením zatím jen seznamují.
V uplynulých dnech odbývaly poslední minuty sedmdesátiletého výročí od nástupu komunismu. Nebyla to veselá doba, národ se začal dělit na dvě části a totalita utahovala kolem krku československého národa pevně provaz. Čtyřicet let v totalitě začalo.
Divadlo hraje už od dětství, a že by dělal něco jiného, si Jan Hrušínský, herec, režisér a principál Divadla Na Jezerce, mladší syn legendy naší kultury, Rudolfa Hrušínského, vůbec nedovede představit.
Kulaťák měl mít různé podoby, žádná z nich však nakonec nebyla zrealizována. Podívejte se na návrhy, jak dnešní Vítězné náměstí v Dejvicích mohlo vypadat. O uskutečněných i nerealizovaných proměnách této architektonické dominanty Prahy 6 vypráví i panelová výstava, kterou si můžete prohlédnout přímo na Vítězném náměstí.
Na pražském Klárově před více než 65 lety začala vznikat první stanice metra, konkrétně se začala stavět od 7. září 1952. Celá výstavba trvala dlouhých 8 let, do 1. června 1960 v utajení. Svému účelu stavba však nikdy nesloužila, nebyla ani propojena tunelem na trati metra linky A.
Titulek by mohl být trochu zavádějící. V Jílovém u Prahy přeci žádná nemocnice není a oficiálně ani žádná nebyla. A přesto ji tam najdete, i když to žádná sláva není.
Právě dnes si připomínáme tragické výročí. Je tomu přesně 49 let od smrti studenta Jana Palacha, který se upálil proti Sovětské okupaci na Václavském Náměstí v Praze.
Stavba sídla pro japonskou firmu Rigak není jediným projektem, do něhož v Dolních Břežanech investuje pražské Arcibiskupství. Dalším je přestavba místního zámku na čtyřhvězdičkový hotel.
Za účasti vnuček maršála Ivana Stěpanoviče Koněva (1897-1973) Anny a Jeleny se v úterý 21. listopadu u jeho sochy v Praze 6 uskutečnilo pietní shromáždění uspořádané Českým svazem bojovníků za svobodu ve spolupráci s iniciativou Hej, občané!, kterého se zúčastnilo zhruba 100 lidí. Blíží se totiž 120. výročí jeho narození, které připadne na 28. prosince. Ohledně sochy se již dříve strhnul, dosud pokračující, spor.
