V současné době bohužel přibývá stále více případů týrání zvířat a rozproudila se proto debata o zpřísnění zákona na jejich ochranu. Přitom již v Evropě takový zákon existoval. Možná paradoxně vznikl v předválečném Německu.
My vám uhlí a tramvaje, vy nám látky, wartburgy a trabanty. Tak zněla za socialismu obchodní dohoda mezi Čechoslováky a Němci. Výstava o tom, s čím se obchodovalo, je k vidění v ústeckém muzeu.
Pro Hitlera začala Traudl Jungeová (16. 3. 1920 – 10. 2. 2002) pracovat v prosinci 1942 jako nejmladší z jeho osobních sekretářek. „Bylo mi 22 let a o politice jsem nic nevěděla, nezajímala mě“, řekla Traudl o několik desetiletí později a dodala, že „cítí osobní vinu za to, že pracovala mezi největšími zločinci, jací kdy žili“. Na co vzpomíná?
Slavný německý filozof neměl nikdy dobré zdraví, své problémy však až do začátku roku 1889 zvládal. Tehdy trávil zimu v Turíně a 3. ledna byl svědkem situace, kdy na ulici jakýsi kočí začal bičovat koně. Filozof týraného koně objal, začal vzlykat a vzápětí se zhroutil na zem. Pomohli mu vstát a dovlekli ho domů. Několik dní strávil na pohovce a posléze byl převezen na psychiatrickou kliniku do Švýcarska. Chvíli bouřlivě zpíval, chvíli všem nadával. Nějaký čas se vydával za vévodu a v jeden okamžik dokonce za německého císaře. Od té chvíle už se filozofův mozek nevzpamatoval.
A život mu nezachránila ani krásná snacha. Příběh Adama-Philippa, hraběte de Custine (4. 2. 1740 – 28. 8. 1793), není ojedinělý. I když byl schopný velitel i podnikatel, stal se obětí teroru Francouzské revoluce, jehož pověst pošpinili nejradikálnější poslanci v Národním shromáždění, tzv. montagnardi.
Kromě nich se ovšem tento německý vynálezce podílel na vynálezu plynového bojleru, aerodynamického tunelu nebo hydraulické brzdy a řadě dalších patentů. Pro německý průmysl byl takovým přínosem, že se ho nacisté pokoušeli dostat na svou stranu. Ale marně.
Toto pochybné prvenství patří maršálu Paulusovi, který se ho dočkal za 2. světové války u Stalingradu. Byl v té době maršálem sotva pár hodin a v bezvýchodné situaci si mohl vybrat jen mezi zajetím a kulkou ze své vlastní zbraně. Oproti Hitlerovu očekávání si vybral to první.
Kolem 20 výjezdů do roka mají hasiči z Libereckého kraje do německého či polského pohraničí. Nejčastěji to bývá k požárům lesa a budov, loni ale v Polsku pomáhali i při záchraně osoby či odstraňování následků po dopravní nehodě, informovala krajská mluvčí hasičů Lucie Hložková.
Uznávaný hudební skladatel a kritik, jeden z nejvýraznějších představitelů německého romantismu. Robert Schumann však po rodičích získal nejen silné pouto k umění, ale i duševní onemocnění projevující se těžkými depresemi. Po čtyřicátém roce života se jeho psychická choroba radikálně zhoršila a Shumann začal trpět nejrůznějšími zvukovými i vizuálními halucinacemi, jež doprovázely časté výpadky racionálního chování. Jeho záchvat začal třeba tím, že uslyšel v hlavě andělské hlasy, ale ty se rychle proměnily v nesnesitelný řev divokých hyen.
Alois Hitler se narodil 13. ledna 1882 ve Vídni jako nemanželský syn celníka Aloise Hitlera a jeho milenky a pozdější druhé manželky Franzisky Matzelsbergerové. Se svým nevlastním bratrem Adolfem ale toho později moc společného neměl.
Přitom nechtěl nic jiného, než aby v jeho milovaném Německu žil německý národ tak zdravý, jak to jen bylo možné. V souladu s tehdejší nacistickou ideologií k tomu však zvolil prostředky a postupy doslova zločinecké.
Jeden z nejpodivnějších příběhů z počátku 19. století. Chlapec, kterému dali jméno Kašpar Hauser, se objevil v roce 1828 v Norimberku. Neuměl chodit, jíst příborem, oblékat se, ani mýt. Přestože byl již dospělý, mluvil jazykem tříletého dítěte a jeho duchovní obzor vypadal obdobně. Těžko říct, zda byl duševně nemocný, nebo mentálně postižený, jako by celý život prožil v nějakém domácím vězení. Jen v ruce žmoulal list, na kterém stálo, že je synem služky a vysloužilého vojáka.
Vojenská kariéra Hermanna Höfla byla přímo ukázková a úspěšný zásah proti Slovenskému národnímu povstání byl bezpochyby jejím vrcholem. Už jen proto, že proti němu nestálo pravidelné vojsko, jak tomu ve válce bývá, ale partyzáni, německy často nazývaní bandité, bojující podle úplně jiných pravidel.
Tím nešťastníkem byl Ernst Julius Röhm (28. 11 1887 – 1. 7. 1934), důstojník, velitel a spoluzakladatel polovojenských oddílů SA (Sturmabteilung, nacistických „úderných oddílů“), tzv. „hnědých košil“. Dlouho patřil mezi Hitlerovy nejbližší soukmenovce, časem se ale stal Hitlerovi vrcholně nepohodlným.
Nad ránem propuklo peklo jako z filmového hororu. Devětatřicetiletý učitel z předměstí Stuttgartu a otec čtyř dětí během několika minut zmasakroval celou svou rodinu. Když se začalo rozednívat, zabil dýkou nejprve manželku, která spala vedle něj. Pak se zvedl a odešel do pokoje chlapců, kde zavraždil svého šestiletého a sedmiletého syna, načež v další místnosti usmrtil obě své dcery. Poté svlékl zakrvácenou košili, převlékl se do čistých šatů a vyzbrojil se dvěma pistolemi. Zamkl byt, kde právě přerval pět nevinných životů a vyšel do světa. Peklo mělo ještě pokračovat.
Jako zkušenému vojákovi bylo generálu Weidlingovi jasné, že obrana Berlína je boj ztracený předem a že nemá smysl v něm obětovat víc životů, než je nutné. Za svého Vůdce přesto bojoval až do poslední chvíle, vlastně ještě o pár hodin déle.
První světová válka skončila roku 1918, a to 11. 11. v 11 hodin. Jednoduché datum, které si dokáže zapamatovat i žáček první třídy, provázejí složité dějinné procesy předtím i potom.
Popsala třeba nejen své setkání s Kafkovou přítelkyní Milenou Jesenskou v Ravensbrücku, ale také řadu sovětských i německých dobových reálií, o nichž bychom se jinak nedozvěděli. Po roce 1945 dospěla původně nadšená komunistka Margarete Buber-Neumannová k názoru, že stalinský režim lze právem označit i jako fašistický.
Hlavně a především však tento německý inženýr stál u zrodu proudových letadel a budoucnost letectví viděl v tzv. delta křídlech. Nakonec se pokoušel postavit i pozoruhodný ekranoplán, který zůstává výzvou pro letecké konstruktéry dodnes.
Říkalo se mu také řezník nebo upír z Hannoveru a dnes se můžeme jenom podivovat, kolik vražd stihl provést, než byl dopaden. V zbídačeném Německu po 1. světové válce ovšem panovaly jiné poměry než dnes a kriminalistika jako obor stála teprve na začátku.