Výtvarník Karel Müller a jeho klikatá cesta z Prahy do Prahy
Nejznámější jsou jeho grafické listy, čerpajících ze života a poetiky staré Prahy. A ilustrace, kterými oživoval svět Boženy Němcové a Jana Nerudy.
Nejznámější jsou jeho grafické listy, čerpajících ze života a poetiky staré Prahy. A ilustrace, kterými oživoval svět Boženy Němcové a Jana Nerudy.
Cachtat se ve vodě a zaplavat si ve venkovním bazénu by za pár let mohli obyvatelé Teplic. Vizualizaci plánovaného koupaliště na Nové Vsi v blízkosti vodojemu zhlédli zastupitelé na svém listopadovém zasedání.
Jeden den křičel, že ho potkal fantom, druhý den si stěžoval, jak mu mozek rozežírají mouchy. To byly důsledky progresivní paralýzy způsobené pozdním stadiem syfilidy. Daň za jeho bohatý milostný život.
Tento egyptský světec a mučedník dokázal něco jinak nemožného. Po krutém mučení si zpíval a dál velebil svého Boha. Na jeho pohanského nepřítele to udělalo takový dojem, že zatoužil také vyznávat náboženství, které svým věřícím dává takovou zázračnou moc a sílu.
V Ústeckém kraji míra nezaměstnanosti v listopadu opět nepatrně klesla, a to o 0,1 procentního bodu na 3,6 procenta. Úřady práce v regionu evidovaly 21.370 lidí bez práce. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR.
Při představě útoku většiny zvířecích predátorů člověka až zamrazí. U některých z nich nás však naopak možná překvapí, že i přes svou pověst ohledně drtivých zvířecích čelistí jsou k tomuto bojovému arzenálu přiřazeni nejspíš neprávem.
Autorem dnes už světově proslulé České mše vánoční Hej mistře! byl zdejší varhaník a kantor Jakub Jan Ryba. Varhany, na které hrával, jsou tu dodnes.
Občané Ústeckého kraje se cítí bezpečně. Ukázal to sociologický průzkum zpracovaný Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Nebezpečí v regionu vidí 28 procent místních. Informovala o tom mluvčí kraje Magdalena Fraňková.
Zázrak je něco, co se odehrává, obrazně řečeno, za naším zrakem. Neumíme si událost, která se stala, vysvětlit a nedokáže to ani věda s úrovní znalostí doby, kdy se zázrak odehrál. Jistě, to co pokládáme za samozřejmost dnes, mohlo být před sto lety považováno za zázrak. Jak říká svatý Augustin, zázrak není proti přírodním zákonům, pouze nám demonstruje, jak málo ty zákony známe. Nikdy však nedosáhneme takové úrovně poznání, abychom se nemohli se zázrakem setkat.
A milovala ho i kamera, takže za sebou zanechal obdivuhodnou kinematografii čítající přes 100 filmových titulů. Kromě toho se věnoval také malířské, sochařské a literární tvorbě. Narodil se před 106 lety, 11. prosince 1913, v Cherbourgu ve Francii.
Až potom začala být Emily Dickinsonová, která se narodila 10. prosince 1830 v Amherstu v Massachussetts, považována za přední americkou autorku poezie. A to jenom proto, že když zemřela, nebyly její básně spáleny, jak si přála. Co ji vedlo k jejímu podivínství, není úplně jasné dodnes.
Nevelká obec Čenkov leží na spojnici mezi Příbramí a Hořovicemi. Už desátým rokem stojí u místní kapličky sv. Antonína jedinečný betlém, který tvoří dobově oblečené postavy a zvířata v životní velikosti.
Rtuť je velmi tajemná substance. Substance s magickými vlastnostmi, od nejstarších dob. Již její latinský název mnohé napovídá. Hydrargyrum, tekuté stříbro. Velmi výstižné pojmenování, pro tento kapalný, velice těžký kov. Neodmyslitelná součást všech alchymistických příruček. Kov, který lze díky jeho tekutosti mísit, měnit, transmutovat. Jak jinak, než na zlato. Bláhový sen, který se stal realitou až ve dvacátém století. Na jaderném urychlovači, pochopitelně. Alchymisté měli v podstatě pravdu. Zlato se dá ze rtuti skutečně vyrobit, nikoliv však v císařské, ústřední, alchymistické kuchyni.
Kolony a ucpání centra Bíliny zná každý, kdo cestuje ve směru z Karlových Varů na Ústí nad Labem po mezinárodním tahu I/13. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se shodlo s městem, že řešením je tunel.
Antonín Smrček (*11. prosince 1859 v Brodku u Prostějova) absolvoval roku 1884 českou techniku v Praze (obor inženýrské stavitelství). V letech 1885-88 byl tamtéž asistentem ústavu vodního hospodářství a stavby tunelů u profesora Kristiana Petrlíka.
V průběhu 18. a 19. století si Češi stále více a častěji uvědomují, že ztrácí svůj jazyk a kulturu. Obrozenci proto začínají bojovat o zachování našich tradic a zvyklostí, které spolu s českým jazykem byly skutečně na ústupu a udržovaly se ve své původní podobě převážně už jen na venkově.
Ty počítače tehdy ovšem byly pouze mechanické a Augustu „Adu“, lady Byron, provdanou hraběnku Lovelace, k nim dovedl její zájem o matematiku. Ten zdědila po své matce, která ji ke studiu této vědy intenzivně vedla a nabádala. A měla k tomu svůj důvod.
„Za dlouhých zimních večerů, kdy nevařím a neperu…“ je nápěv z písničky kapely Duo Cis, který mi naskočí v hlavě pokaždé, když vezmu do ruky pletací jehlice.
Jeden z nejpodivnějších příběhů z počátku 19. století. Chlapec, kterému dali jméno Kašpar Hauser, se objevil v roce 1828 v Norimberku. Neuměl chodit, jíst příborem, oblékat se, ani mýt. Přestože byl již dospělý, mluvil jazykem tříletého dítěte a jeho duchovní obzor vypadal obdobně. Těžko říct, zda byl duševně nemocný, nebo mentálně postižený, jako by celý život prožil v nějakém domácím vězení. Jen v ruce žmoulal list, na kterém stálo, že je synem služky a vysloužilého vojáka.