Brownfieldy hýbou Prahou. Na jedné misce vah jsou nové objekty, byty a kanceláře, na druhé straně názory památkářů a veřejnosti. Ale také sladění stávajících sousedních budov s těmi novými. To Praha ale nemá právě snadné. Starobylé části historické Prahy mají filigránsky charismatický styl a jakékoliv přilepení jiných budov bezmyšlenkovitě či pouze modernisticky může být necitlivým řešením.
Operní a operetní pěvec tenorista Jan Adamec patří k nejvýraznějším osobnostem opery Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Vystudoval pražskou konzervatoř u prof. M. Dvořákové a později studoval soukromě u prof. L. Kotnauerové z plzeňské konzervatoře. Málokdo ví, že se na konzervatoři nejdříve tři roky věnoval hře na tubu a teprve pak přestoupil na operní zpěv. Bylo to štěstí jak pro něho, tak i pro českou operu.
První vánoční strom ozdobili v roce 1570 v Brémách na veřejném prostranství. Osvětlili jej světélky, která jsou symbolem naděje a novoročních předsevzetí i přání. V domácnostech se podobné stromky zabydlily o 100 let později a do jiných zemí se dostala tato tradice až za 300 let.
Mnozí vydavatelé časopisů to vědí a vidí v tom klondike. Sázejí na ženskou potřebu vrby a pomocníka v domácnosti. Dámský magazín. Myslí na všechno: jak dnes frustrované ženě, která si stále dokola myslí, že je „tlustá“ a „přehlížená“, poradit, povzbudit, dát malý, ale milý dárek.
Kunratický rybníček Ohrada byl dobrým pomocníkem. Zachycoval dešťovou vodu z okolí, a to ještě v době, kdy nebyl problém klimatické krize natolik palčivý. Při výstavbě splaškové kanalizace v 90. letech však bylo porušeno dno. Státní fond životního prostředí ČR poskytl grant, díky němuž mohla být na dno rybníka položena vodotěsná fólie, která však po 20 letech služby netěsnila, stav vody v rybníku kolísal a radnice Městské části Praha-Kunratice se proto rozhodla rybník zrevitalizovat.
Jako by to snad nebyla ani architektura, ale jen pouhá hračka, stavebnice Lego. Mezi naprosto protichůdnými snahami uplynulo historicky sotva pět šest roků. A teprve později se ukázalo, jak cenná architektura to byla, byť už na ni usedal nános domnělé omšelosti. Musela ustoupit severojižní magistrále.
Vymýcené části pralesů jsou vstupní bránou k mýcení živočichů a goril. Za posledních dvacet až dvacet pět let se stavy goril nížinných snížily o 60 procent a na Červeném seznamu IUCN jsou vedeny jako kriticky ohrožené – v nejbližších několika desetiletích jim hrozí vyhynutí!
Většina příběhů pražských brownfieldů si je podobných. Byly to původně periférie s industriální minulostí. V době vzniku zažily velkou slávu svojí výroby, přepravy a prosperity. Postupně, jak se Praha zvětšovala výstavbou sídlišť, se z nich staly vnitřní čtvrti. Pak se znárodňovalo a zas restituovalo. Některé fabriky zůstaly, jiné se přemístily, další zanikly, ale ta místa zůstala a obrůstala plevelem.
Tlumočníci a dabéři mají mnoho společného, musejí tlumočit. Dabéři to mají o něco složitější. Nemohou se na chvíli odmlčet. Pás filmu běží jako o závod. Naštěstí esa, jak hlavním rolím dabéři říkají, si mohou svoji dvojku natrénovat. A ti nejlepší se se svými předlohami stávají „dvojčaty“.
Beton, kov, sklo, keramika – to jsou nejpoužívanější materiály ve stavebnictví dnešních dnů. Jsou však i jiné, ze kterých je možné postavit dům. Lze stavět i z vody. Například domy z ledu za polárním kruhem, poblíž polární záře: vzniknou, roztají a zas se postaví…
Je to sice trochu zvláštní věc, avšak v Praze běžná. Funguje-li zde veřejné osvětlení, v drtivé většině případů, berou to Pražané jako běžnou věc. Dříve to však samozřejmost nebyla, ani v takové metropoli, jakou je Praha. Zajímavému tématu, pražskému veřejnému osvětlení, je věnována kniha Osvětlená Praha, kterou napsal Ing. Arch. Ladislav Monzer, CSc. Co ho k tomu inspirovalo?
Když slavná dvojice Hanzelka a Zikmund cestovala po Africe, Jižní Americe, Oceánii a Dálném východě, kdekdo jim to záviděl. Nikam se nemohlo, žili jsme za železnou oponou. Když však cestovatelé uvízli v Libyjské poušti v Syrtě, vysílení, vzpomínali na svůj domov. Díky nezlomné vůli se jim podařilo krizi překonat a pokračovat ve svých Gulliverových cestách. Jejich prostřednictvím nám přiblížili divoký, dosud nepoznaný, svět. Skutečnou divočinu. První na světě přejeli ve voze Tatra 87 Núbijskou poušť.
Hlavní město Praha patří k těm evropským, a dokonce i světovým unikátům, které se mohou honosit úžasným bohatstvím gotického stavebního mistrovství. Chrám sv. Víta, Karlův most, Prašná brána, Týnský chrám či Orloj. A Dům U Kamenného zvonu.
O rekonstrukci budovy Úřadu Městské části Praha 10 ve Vršovicích se psalo již mnoho článků. A všechny tyto články se shodují v přesvědčení, že rekonstrukce havarijního stavu budovy, která slouží veřejnosti, není v tomto případě luxusem. Lze dodat: ani v době epidemické. Naopak. Nelze-li zde pro havarijní stav oken větrat, pak je nejvyšší čas budovu opravit a zároveň zmodernizovat.
Dnes díky revoluci v kosmetice a body liftingu je touha žen po kráse schůdnějším přáním než kdysi, v 60. letech. Když se taková krása objevila, byla to jedinečná záležitost. Ale 60. léta se už nespokojila jen s pouhou krásou křivek, rozhodla se vytvořit něco víc, sexsymbol. U tohoto zrodu byl i slovenský Fellini: režisér Juraj Jakubisko. Uviděl Olinku Berovou.
Sochařskou galerií pod širým nebem je Vrtbovská zahrada. Kromě ní, samozřejmě, Karlův most v Praze a zámek Kuks v severovýchodních Čechách. Most a zámek jsou velmi známá místa, ale Vrtbovská zahrada je velice nenápadným šperkem. Přitom jsou tu k vidění sochy od jednoho z nejvýznamnějších českých a evropských mistrů, Matyáše Brauna.
Před 10 lety vznikli One Direction. U startu slavného teenagerského boybandu byla soutěž X-faktor. Hledala nové talenty. Pětice britských hochů prošla jednotlivě slušně, ale do vítězství něco chybělo. Porota se rozhodla, že je dá dohromady. A žasla, co při písni Forever Young Niall, Harry, Zayn, Liam a Louis předvedli. Kluci pak debutovali písní What Makes You Beautiful, která se vyhoupla na přední příčky hitparád.
Český svaz ochránců přírody pracuje na projektu Živá zahrada. To proto, že soukromé zahrady dnes připomínají spíš „golfové hřiště“ než zahradu, na jakou jsme byli kdysi zvyklí, se záhony květin a ovocnými stromy plnými květů a plodů, „vše si můžeme koupit v supermarketu z dovozu“. S narušenou biodiverzitou zeleně přišla i narušená biodiverzita živočichů. Vše je propojeno.
Vyjma Juditina mostu, který tu před ním stál a který se nedochoval (až na jeden oblouk), je to dnes nejstarší pražský most, nejstarší na Vltavě a druhý nejstarší v Čechách. Přitahuje naše kroky svou magičností. Ten, kdo jej nechal postavit, Karel IV., byl mimořádným vladařem. Jediným, který kromě krále naší vlasti měl velkou autoritu, byl evropským císařem.
V poslední době se to na Vltavě hemží loděmi. To není nic neobvyklého. Lodní doprava k řekám odjakživa patří. Z lodě je vidět město i příroda jinak než z auta. Jsou vidět místa, která není odjinud možné uvidět. To je i případ Pražských Benátek. Z přístaviště Judita vyplouvá 7 člunů denně jen aby bylo vidět na malý zázrak: poslední dochovaný oblouk Juditina mostu.