Tip na výlet: Zámek a park v německém Pillnitz se i tuto zimu promění v zářící pohádkovou krajinu
Až do 5. ledna příštího roku se mohou návštěvníci těšit na jedinečnou hru světel a působivou světelnou architekturu.
Až do 5. ledna příštího roku se mohou návštěvníci těšit na jedinečnou hru světel a působivou světelnou architekturu.
Slunce je pro většinu z nás hřející žlutou koulí, která se každý den ráno objeví na východě, aby večer z oblohy zmizela na západě. Pro vědecký svět je to však fascinující zdroj energie, díky které může na naší planetě existovat život. Přímo v sobě vytváří energii, kterou proměňuje na světlo a teplo, jež formou elektromagnetického záření vysílá do okolí. Vše se odehrává v centru hvězdy, kde neustále probíhá zvláštní termonukleární reakce, při níž dochází k přeměně vodíku na helium.
Jméno senátora Josepha Raymonda McCarthyho (14. 11. 1908 – 2. 5. 1957) je spojováno s fanatickým protikomunistickým „honem na čarodějnice“, který rozpoutal svým projevem v roce 1950 a který byl řadě lidí víc než nepříjemný. Jako Američan a vlastenec však nemohl konat jinak.
Hochštapler, před jehož mazanými aktivitami možná uchránil Náš REGION nezávislost české justice, půjde „bručet“. Trest 3,5 roku dostal advokát Roman Žďárek v korupční kauze Nemocnice Na Homolce, v níž byl spoluobžalován společně s exředitelem Vladimírem Dbalým.
Jan Reich (*21. května 1942 v Praze), představitel krajinářské a městské fotografie, byl jedním z posledních klasiků české fotografie, který fotografoval černobíle na velkoformátový deskový přístroj.
„Vážím si toho, že jsme v Evropské unii, můžeme volně za hranice, máme základní svobody, nemáme politické vězně, rozvíjí se občanský a neziskový sektor, nehledíme zasněně někam na západ, protože už jím sami jsme, mladá generace už nemá komplexy nás starších, cítí se součástí vyspělého demokratického světa. Na druhou stranu chápu i ty, kteří jsou rozčarovaní a spíš než oslavovat na Národní se chystají demonstrovat na Letnou,“ říká Kateřina Bursíková Jacques.
Druhá světová válka, to je nekonečný seznam hrůz. Děsivý důkaz toho, jak dokáže člověk člověku ublížit. Zvěrstva, prováděná všemi stranami konfliktu, podle hesla, oko za oko, zub za zub. Podpisy na kapitulačních listinách byly ještě mokré, když nastalo vzájemné obviňování, kdo komu ublížil více. Říká se, že historii píší vítězové, ale zde to jaksi pokulhává. Máslo na hlavě mají všichni. Když se zabíjejí vojáci, pokládáme to za normální. Jistě, zní to strašně, ale patří to jaksi ke koloritu lidstva, vojáci se zabíjeli vždy.
14. listopadu uplynulo 59 let od nejtragičtější železniční nehody v Československu. Dodnes je zahalena tajemstvím a nevysvětlitelnými okolnostmi. Pojďme si tuto nehodu připomenout.
Její následovnice by se s pouhým označením „něčí žena“ už nespokojily, pro Mamie to byla samozřejmost. Vdávala se v 19 letech, se svým Ikem prožila 53 let a jako „žena v domácnosti“ ho po celou podporovala. A nepřišlo jí to nijak omezující. Prostě – jiná doba.
Lopatu do teplejch a sázeli stromy! Tak přistoupili primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a náměstek Petr Hlubuček (STAN) k boji proti suchu a koncentraci oxidu uhličitého. Výsadbou chtějí přispět k lepšímu životnímu prostředí v metropoli.
Město Lysá nad Labem zná asi každý zejména díky jeho Výstavišti, kde se pořádá mnoho zajímavých výstav a akcí. Městečko však skrývá i další zajímavosti.
V tomto případě šlo o výbuch stratovulkánu jménem Nevado del Ruiz ležícího asi 129 kilometrů západně od kolumbijského hlavního města Bogoty. Asi by nikoho nemělo překvapit, že došlo k jeho erupci, protože aktivní je už dva miliony let. Ale přesto se tak 13. listopadu 1985 stalo.
Mezilidské vztahy jsou obklopeny předsudky ze všech stran. Chytré a odborné články a rady psychologů, většinou několikrát rozvedených, nás upozorňují na různá úskalí, a zdůrazňují ty největší chyby, kterých se můžeme dopustit a které zaručeně skončí špatně. Sexuální stránka je na tom nejhůř ze všech. Přes všechnu osvětu stojíme rozkročeni mezi světem bezbřehé tolerance, a šosáckých názorů, a často nevíme kudy kam.
Ne vše, co se budovalo za dob socialismu se povedlo tak jak by mělo. Názorným příkladem je i nejjižnější železniční most na území Prahy. Měla to být chlouba tehdejší doby. Velké plány nejspíš zhatilo, že tentokrát inženýři vozili v kolečkách beton na most a novopečené „odborné kádry“ plánovaly světlé zítřky.
V zimě si celé tělo můžeme chránit teplým oblečením, přes které se chlad k pokožce nedostane. Problém nastává s obličejem a sem tam vystavíme zimě a mrazu také ruce. Jak pokožku nejlépe chránit, aby se zbytečně nevysušovala a nezačala nás zlobit?
Jeho jméno – Pokryškin – právem patří do výčtu největších leteckých es všech dob. I v jeho případě však zaúřadovala především štěstěna. Když si stěžoval na nízkou kvalitu sovětských stíhaček, málem ho stihl vojenský soud. Potom však mohl usednout za knipl mimořádně podařené americké Airacobry.
Knihu „Kancléř tří prezidentů“ napsal Jiří Novák z úcty ke svému tatínkovi Ladislavu Novákovi, jenž pracoval pro Antonína Zápotockého, Antonína Novotného a Ludvíka Svobodu. V knize i v našem rozhovoru popisuje rozdílné povahy tří prezidentů, ale i to, jak byl jeho otec, poté, co zachránil život Františku Kriegelovi (který jako jediný z tehdejších funkcionářů odmítl v roce 1968 podepsat Moskevský protokol), odklizen mimo politiku. Po listopadu 1989 se vrátil – pracoval pro někdejšího předsedu ČSSD Miloše Zemana, který je v současné době prezidentem.
Diváci, kteří milují detektivní seriály, si určitě vzpomenou na ve své době i u nás velice oblíbený seriál Kojak. Jistě si každý vybaví zejména dokonale holou hlavu hlavního představitele. Koneckonců rčení „vypadáš jako Kojak“ (myšleno tím holohlavé muže) téměř zlidovělo. Jeho dalším typickým atributem bylo lízátko, podobně jako všudypřítomný nedokouřený doutník pro seriálového detektiva Columba. Filmový manhattanský detektiv Theo Kojak je však oproti Columbovi ve věčně pomačkaném baloňáku švihák s dokonale padnoucím oblekem a elegantním vystupováním.
Mrtvý světec dal jasně najevo, že i po smrti stojí na straně papeže. Kdo ale byli jeho odpůrci? Šlo především o pravoslavné věřící, kteří se ho ještě za života nestyděli třeba vytáhnout z kazatelny a zbít… A nakonec zabít.
Evropa je skutečně malý dvorek, v porovnání se světem. Propojená vzájemnými vztahy, tradicemi, pověstmi takovým způsobem, který nemá obdoby. Národy mají své věčné přímluvce na nebesích, hrdiny kteří neumírají, případně vojsko, které čeká ukryté v nějakém legendárním kopci. Mimochodem, náš Blaník zdaleka není jediný. Podobnou pověst mají i Němci a Francouzi, protože i oni mají v žilách pár kapek keltské krve a s nimi i část jejich mytologie.