To je zatím poslední domněnka týkající se dnes již legendárního generála Vlasova a jeho spletitých a dodnes ne zcela objasněných osudů, které místy navenek vypadají i poměrně nelogicky. Jeho vlastní lidé ho označili za zrádce. Právem?
Během své mise v Litvě v letech 1939 – 1940 vpisoval tranzitní víza do Japonska žadatelům do pasů ještě cestou na nádraží, protože Litvu musel nakonec opustit i on sám. Ocenění svého statečného činu se dočkal Čiune Sugihara dočkal až těsně před smrtí.
30. července 1942 zahájila sovětská vojska ofenzívu, jejímž účelem bylo dobýt tzv. Rževský výběžek ovládaný Němci. Celkem v těchto bojích Stalin úmyslně obětoval statisíce svých vojáků, aby mohl nad Němci slavně zvítězit u Stalingradu. Nikomu to však předem neřekl.
Rok po napadení SSSR hitlerovským Německem byla situace pro Sovětský svaz opravdu kritická. Rudá armáda ustupovala, jenže nemohla ustupovat donekonečna. Stalin si toho byl plně vědom a bylo mu jasné i to, že v těchto chvílích se skutečně rozhoduje o bytí a nebytí SSSR.
Vedle všech velkých tažení a bitev 2. světové války trochu zaniká Hitlerův monumentální plán na ovládnutí Blízkého východu a následné spojení se jeho armády s vojsky japonského císaře v Indii. Předtím však bylo třeba dobýt a ovládnout Kavkaz. Bitva o něj začala 25. července 1942.
Jeho jméno nepatří v historii druhé světové války mezi ta „velká“ nebo dokonce úplně největší. Důstojnící a generálové jako on přitom tvořili onen naprosto nenahraditelný „tmel“ mezi Hitlerem a armádou. Jejich osudy nám mají co říct i dnes.
Jmenoval se Vasilij Danilovič Sokolovskij (21. 7. 1897 – 10. 5. 1968) a jeho jméno dnes snad něco řekne už jenom historikům. Na rozdíl od jiných netrpěl zbytečnými ohledy a zřejmě byl i o něco chytřejší než ostatní. Anebo vychytralejší? V každém případě to dotáhl až do hodnosti maršála.
Možná i desetitisíce. Kdo dokáže spočítat úplně všechny mrtvé po leteckém náletu? Wolfram von Richthofen velel těm nejstrašnějším – náletům na Guernicu nebo na Coventry. Jako letecké eso první světové války znal praktickou stránku věci, později k ní přidal i rozsáhlé technické znalosti.
Došlo k tomu v bitvě u Brodů, jedna z největších tankových bitev v dějinách, která začala 26. 6. 1941 a trvala čtyři dny. Wehrmacht si v ní nakonec těžko uvěřitelným způsobem poradil s více jak čtyřnásobnou přesilou. Hlavně proto, že sovětské velení dělalo jednu chybu za druhou.
Znáte příběh Hitlerova osobního pilota, excelentního Hanse Baura? Létal už za 1. světové války, stal se jedním z prvních pilotů Lufthansy a Hitler ho jmenoval velitelem Fliegerstaffel des Führers (Vůdcovy letecké služby). Ve vzduchu si poradit uměl, osudným se mu stalo až zranění utržené na zemi.
Velmi zajímavý a současně absurdní je příběh zpravodajského důstojníka japonské císařské armády z období Druhé světové války Hiró Onody. Odmítal totiž uvěřit všem zprávám, že válka skončila a jako velký vlastenec bojoval dlouhých 30 let ve filipínské džungli proti nepřátelům Země vycházejícího slunce.
Ivan Nikitovič Kožedub (8. 6. 1920 – 8. 8. 1991) byl jako letecké eso a nejúspěšnější spojenecký stíhací pilot 2. světové války třikrát vyznamenán Zlatou hvězdou Hrdinou Sovětského svazu, což je těžko uvěřitelné samo o sobě. Proč střílel po Američanech, se ale přesně neví…
Edgar Schmued (30. 12. 1899 – 1. 6. 1985) viděl poprvé letící letadlo, když mu bylo osm let, a rozhodl se, že povolání na celý život si najde právě u letadel. A i když to rozhodně není pravidlem, toto jeho dětské přání se mu vyplnilo, navíc měrou vrchovatou.
A ve skutečnosti bylo všechno možná ještě horší. Nechybělo mnoho a Maresjev by nepřežil. Zachránila ho operace na poslední chvíli. A obrovská vůle, s níž se s protézami místo nohou vrátil na místo bojového pilota, se ale snad ani popsat nedá. Povedlo se mu to určitě i proto, že létat chtěl odmalička.
Památník Vítězství na Slivici u Milína opět zažil výstřely poslední bitvy druhé světové války v Evropě. V sobotu 11. května se zde střetli vojáci při její rekonstrukci. Ta skutečná se udála u Milína ve dnech 11. a 12. května 1945.
Námořníci jsou pověrčiví, a je jedno, jestli se plavili na středověké plachetnici nebo moderní ponorce. Americká ponorka jménem Squalus vyplula na svou první plavbu 12. května 1939 a skoro půlka osádky ji nepřežila…
20. dubna si připomínáme 130. výročí narození Adolfa Hitlera. Varovné výročí, protože do čela Německa se Hitler dostal na základě výsledků demokratických voleb. To až po nich se nadšený vizionář nebál sáhnout po moci, která mu nepatřila. A udělal to pro svůj národ.
Tank je zbraní, kterou nejspíše každý z nás dobře zná a žádná konkurenceschopná armáda se bez ní dnes neobejde. Hodí se do téměř jakéhokoli prostředí, proto je využívána v naprosté většině vojenských střetů. Poprvé se tanky objevily již v první světové válce na straně britské armády a od té doby prošly zásadním vývojem. Pojďme se tedy podívat na některé z nejodvážnějších projektů, jaké se kdy podařilo zrealizovat.
Před 43 lety, 24. března 1976, zemřel v požehnaném věku 89 let britský polní maršál Bernard Law Montgomery, 1. vikomt z El Alameinu. Nejenže významnou měrou přispěl k vítězství Spojenců za 2. světové války, ale byl také pozoruhodnou osobností. I proto, že důsledně trval na dodržování slibů a nebál se říkat věci na rovinu.
Bez ilustrací Gustava Kruma se vydavatelé dobrodružných příběhů neobešli. Kreslířské umění a smysl pro dobrodružství jim dává nepopsatelnou lákavou atmosféru. Navždy štětec odložil 21. března 2011, ale hrdinové, které zobrazil, zůstanou živí navždy.