Složitá historie Německa, dlouho se skládajícího z množství menších státních útvarů, dospěla v 19. století k tomu, že část z nich se v roce 1815 sloučila do Německého spolku v čele s Pruskem. Pojmy Německo a Prusko tak začaly částečně splývat. Jeho posledním panovníkem byl císař Vilém II.
Jmenoval se Gregor Strasser a narodil se 31. května 1892 do rodiny katolického soudního úředníka v malém bavorském městě Geisenfeld. Začínal ve Freikorpsu a nakonec mohl být v Německu druhý hned po Hitlerovi. Doplatil na to, že odmítl nabídku, která se neodmítá.
Dnes téměř neznámý, ale přesto jeden z nejvlivnějších vědců historie. Jak se ze šlechtice stal dobrodruh a čím doslova oslnil svět?
Ale jen proto, že na osudnou plavbu vůbec nenastoupil. I když měl čtyřletý černý kocour Dowie na luxusním zámořském parníku Lusitania svůj pelíšek v tzv. 5. třídě, tedy kotelně, a byl považován za neoficiálního lodního maskota, někam se před vyplutím vypařil. A zachránil si tak život.
Poměrně nedaleko od našich hranic se v Německu nachází unikátní hrad Stolpen s bohatou historií.
20. dubna si připomínáme 130. výročí narození Adolfa Hitlera. Varovné výročí, protože do čela Německa se Hitler dostal na základě výsledků demokratických voleb. To až po nich se nadšený vizionář nebál sáhnout po moci, která mu nepatřila. A udělal to pro svůj národ.
Byla uzavřena 16. dubna 1922 v lázeňském a turisticky atraktivním městečku Rapallo v Ligurském zálivu v severozápadní Itálii. Při jeho podpisu se sešli zástupci dvou států, které se po 1. světové válce ocitly v mezinárodní izolaci. Proč by si tedy nemohli pomoci aspoň navzájem?
Nedá se nic dělat, celé dějiny našeho státu a sousední německé říše, ať se právě jmenuje jakkoliv, se prolínají válečnými, spojeneckými i protektorátními svazky. V období raného středověku šlo na mezinárodním kolbišti o dva rovnocenné soupeře a výsledky vzájemných bitev byly vždy nejisté.
Kdo by neznal slavný pohádkový seriál režiséra Václava Vorlíčka z roku 1980 pojmenovaný podle hlavní postavy. Je jí krásná a dobrosrdečná princezna Arabela, kterou si v první sérii zahrála slovenská herečka Jana Nagyová. Sympatická bývalá podnikatelka žijící v současnosti v Německu dnes slaví 60. narozeniny.
Berounští policisté stíhají tři lidi kvůli krádežím kamionů v Německu a jejich převážení do České republiky. Nejméně tři kamionové soupravy skončily v soukromém areálu v Hořovicích, kde se je podezřelí snažili legalizovat. Za podílnictví jim hrozí až osmiletý trest, uvedla mluvčí berounské policie Marcela Pučelíková.
„Je to pro nás katastrofa, kterou jsme si nezasloužili. Podrobujeme se a budeme se snažit zajistit svému národu klidný život. Nevím, zda budou mít vaše země prospěch z rozhodnutí učiněného v Mnichově. Určitě však nejsme poslední, po nás to postihne i jiné.“ Tato prorocká slova pronesl 30. září roku 1938 tehdejší československý prezident Edvard Beneš
Hudbou, divadlem, literaturou, ale i sportem či akcemi pro děti ožije 2. června Mánesův most a jeho okolí. Na celodenní, zdarma přístupné, česko-německé sousedské slavnosti s názvem Most 20.0 vystoupí například Mydy Rabycad, Thom Artway, Ondřej Ruml, němečtí hvězdní Kraftklub nebo Teatr Novogo Fronta.
Pražský Mánesův most a jeho nejbližší okolí ožije! Už 2. června tu budou koncerty, literární a divadelní akce. Ale i sport a bohatý program pro děti. Na celodenní česko-německé slavnosti ‚Most 20.0‘ vystoupí třeba Mydy Rabycad, Thom Artway, Ondřej Ruml, německá populární skupina Kraftklub nebo Teatr Novogo Fronta. Vstup je zdarma.
Německý Führer Adolf Hitler přišel na svět 20. dubna, za rok tomu bude již 130 let. Příští rok v polovině března uplyne 80 let od jeho příjezdu do Prahy, zároveň i od vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Do Prahy přijel osobně za prezidentem Emilem Háchou a přepsal na Pražském hradě. Co se mu na panoramatu Prahy nelíbilo tak, že to chtěl nechat zbořit?
Za druhé světové se bulharské carství v roce 1943 úplně nesmyslně přidalo na stranu německých nacistů. Pak měli Bulhaři poslat na 48 tisíc svých židovských obyvatel na jistou smrt. Už na ně čekaly vlakové soupravy a flotily lodí. Bulhaři je ale nikam neposlali, a to ještě dlouho před tím, než bylo jasné, že je Německo poraženo. Kdo jim poskytl nezištnou pomoc a nenechal je zemřít v koncentráku?
Už je to 72 let, kdy na Prahu 14. února v roce 1945 zaútočily ničivé bombardéry. Velká tragédie zasáhla celé město a vyžádala si 701 mrtvých a přes tisícovku zraněných. Spojenecká letadla měla původně útočit na německé Drážďany, kvůli navigační chybě a špatnému počasí se ale odtrhly od svazu a zničily Prahu.