Rok po napadení SSSR hitlerovským Německem byla situace pro Sovětský svaz opravdu kritická. Rudá armáda ustupovala, jenže nemohla ustupovat donekonečna. Stalin si toho byl plně vědom a bylo mu jasné i to, že v těchto chvílích se skutečně rozhoduje o bytí a nebytí SSSR.
Protože i admirálům velí politici, v případě Nikolaje Gerasimoviče Kuzněcova (24. 7. 1904 – 6. 12. 1974) J. V. Stalin. Nejdřív spolupráce s hitlerovským Německem, potom boj proti němu a za vzorné služby obvinění ve vykonstruovaném politickém procesu.
Jeho jméno nepatří v historii druhé světové války mezi ta „velká“ nebo dokonce úplně největší. Důstojnící a generálové jako on přitom tvořili onen naprosto nenahraditelný „tmel“ mezi Hitlerem a armádou. Jejich osudy nám mají co říct i dnes.
Z Česka do Německa nelegálně přešlo loni o 260 migrantů víc než v roce 2017. Tehdy jich hranice protizákonně překročilo 4035, zatímco v roce 2018 to bylo už 4295 uprchlíků. To je 6,5% nárůst. Vyplývá to z výroční zprávy spolkové police za minulý rok.
Bůhví proč byl pro operaci spojeneckých vojsk na Sicílii, která začala 9. července 1943, jako krycí název vybrán název severského plemene psů husky. Možná k zmatení nepřítele, možná jako vtípek, který dnes už nejsme schopni docenit. V každém případě bylo obsazení Sicílie jedním z klíčových momentů celé druh světové války.
Anebo ano? USA tuto otázku zodpověděly jednou provždy v Hirošimě a Nagasaki. Němečtí vědci to měli složitější. Jistě chtěli bojovat za svou vlast, jenže ta upadla do Hitlerových spárů. A pro Hitlera pracovat nechtěli. Jediné štěstí měli v tom, že Hitler to nakonec po nich ani nechtěl.
Došlo k tomu v bitvě u Brodů, jedna z největších tankových bitev v dějinách, která začala 26. 6. 1941 a trvala čtyři dny. Wehrmacht si v ní nakonec těžko uvěřitelným způsobem poradil s více jak čtyřnásobnou přesilou. Hlavně proto, že sovětské velení dělalo jednu chybu za druhou.
Jmenoval se Siegfried Günter a spolu se svým dvojčetem Walterem se narodil 8. prosince 1899. Oba bratři se zapsali do dějin letectví v době, kdy se na rýsovacích prknech rodila první proudová letadla. Walter pracoval na prvním takovém německém letadle a Siegfried je pokládán za „otce“ teorie modulace tahu.
Tato málo známá kapitola německé historie značně připomínající náš 21. srpen 1968 se jmenuje „Aufstand des 17. Juni“, čili Povstání 17. června, i když fakticky začalo o den dříve. Potlačeno bylo během 24 hodin, mimo Berlín však doznívalo ještě v červenci. Marně.
Složitá historie Německa, dlouho se skládajícího z množství menších státních útvarů, dospěla v 19. století k tomu, že část z nich se v roce 1815 sloučila do Německého spolku v čele s Pruskem. Pojmy Německo a Prusko tak začaly částečně splývat. Jeho posledním panovníkem byl císař Vilém II.
Jmenoval se Gregor Strasser a narodil se 31. května 1892 do rodiny katolického soudního úředníka v malém bavorském městě Geisenfeld. Začínal ve Freikorpsu a nakonec mohl být v Německu druhý hned po Hitlerovi. Doplatil na to, že odmítl nabídku, která se neodmítá.
Dnes téměř neznámý, ale přesto jeden z nejvlivnějších vědců historie. Jak se ze šlechtice stal dobrodruh a čím doslova oslnil svět?
Ale jen proto, že na osudnou plavbu vůbec nenastoupil. I když měl čtyřletý černý kocour Dowie na luxusním zámořském parníku Lusitania svůj pelíšek v tzv. 5. třídě, tedy kotelně, a byl považován za neoficiálního lodního maskota, někam se před vyplutím vypařil. A zachránil si tak život.
Poměrně nedaleko od našich hranic se v Německu nachází unikátní hrad Stolpen s bohatou historií.
20. dubna si připomínáme 130. výročí narození Adolfa Hitlera. Varovné výročí, protože do čela Německa se Hitler dostal na základě výsledků demokratických voleb. To až po nich se nadšený vizionář nebál sáhnout po moci, která mu nepatřila. A udělal to pro svůj národ.
Byla uzavřena 16. dubna 1922 v lázeňském a turisticky atraktivním městečku Rapallo v Ligurském zálivu v severozápadní Itálii. Při jeho podpisu se sešli zástupci dvou států, které se po 1. světové válce ocitly v mezinárodní izolaci. Proč by si tedy nemohli pomoci aspoň navzájem?
Nedá se nic dělat, celé dějiny našeho státu a sousední německé říše, ať se právě jmenuje jakkoliv, se prolínají válečnými, spojeneckými i protektorátními svazky. V období raného středověku šlo na mezinárodním kolbišti o dva rovnocenné soupeře a výsledky vzájemných bitev byly vždy nejisté.
Kdo by neznal slavný pohádkový seriál režiséra Václava Vorlíčka z roku 1980 pojmenovaný podle hlavní postavy. Je jí krásná a dobrosrdečná princezna Arabela, kterou si v první sérii zahrála slovenská herečka Jana Nagyová. Sympatická bývalá podnikatelka žijící v současnosti v Německu dnes slaví 60. narozeniny.
Berounští policisté stíhají tři lidi kvůli krádežím kamionů v Německu a jejich převážení do České republiky. Nejméně tři kamionové soupravy skončily v soukromém areálu v Hořovicích, kde se je podezřelí snažili legalizovat. Za podílnictví jim hrozí až osmiletý trest, uvedla mluvčí berounské policie Marcela Pučelíková.
„Je to pro nás katastrofa, kterou jsme si nezasloužili. Podrobujeme se a budeme se snažit zajistit svému národu klidný život. Nevím, zda budou mít vaše země prospěch z rozhodnutí učiněného v Mnichově. Určitě však nejsme poslední, po nás to postihne i jiné.“ Tato prorocká slova pronesl 30. září roku 1938 tehdejší československý prezident Edvard Beneš