25. prosince 1979 v 15 hodin moskevského času překročili první vojáci Sovětského svazu sovětsko-afghánskou hranici. Maršál Ustinov prohlásil, že sovětská vojska budou v zemi „pár měsíců“. Těch pár měsíců se protáhlo téměř na 10 let.
Simo Häyhä zvaný „Bílá smrt“ během zimní války působil jako odstřelovač a má na kontě zabití 705 rudoarmějců, z toho 505 za použití odstřelovací pušky. Jak se stal nejúspěšnějším odstřelovačem ve známé historii?
Lidi jako Vorošilov by to za normálních okolností nedotáhli u armády ani na četaře. Začátkem 20. století nastala v SSSR ale doba tak pohnutá, že bylo možné stát se důstojníkem i s pouhými dvěma třídami základní školy a stát se maršálem i přes prokazatelné neúspěchy na bojišti.
Tato tzv. Zimní válka (finsky Talvisota) začala 30. listopadu 1939 napadením Finska Sovětským bez oficiálního vyhlášení války. Vyvrcholila tím dlouhodobá snaha SSSR získat ty části finského území, které pro sebe považoval za strategicky důležitá.
Generál Čankajšek je jistě velmi rozporuplnou osobností čínských dějin. Narodil se 31. října 1887 v provincii Xikou, což je asi 180 kilometrů od Šanghaje. Jeho otec, obchodník se solí, zemřel, když bylo synovi osm let. Jeho matka byla hluboce věřící konfucianistka.
Úspěšné dětské herecké hvězdy bývají velkým příslibem, ne všechny však mají to štěstí, že v herecké dráze pokračují, nebo mohou pokračovat. Jedním z těch, kterým se to nepoštěstilo, byl Ivan Jandl (24. 1. 1937 – 21. 11. 1987).
Po ukončení první křížové výpravy 30. června 1420 se většina husitských vojsk z Prahy vrátila na Hradiště a menší část, pod Žižkovým velením zamířila do Písku. Jednooký hejtman začal shromažďovat vojsko, se kterým chtěl ještě na podzim udeřit proti svým nepřátelům na území jižních a západních Čech.
Fyzicky ne právě přitažlivý kníže si dokázal získat carevnu Kateřinu Velikou skutečně především svým způsobem uvažování a organizačními schopnostmi. V zemi, jako je Rusko, byly opravdu zapotřebí. A také oddaností a věrností. Pokud se v té době v Rusku změnilo něco k lepšímu, byla to hlavně jeho zásluha.
Ve službách jiného státu, například právě onoho Pruska, by jeho vojenské schopnosti vynikly určitě daleko výrazněji. Určitě proto nenese vinu na tom, že války o dědictví rakouské a Sedmiletou válku „jeho“ Rakousko prohrálo. K tomu došlo na základě politických, a ne vojenských, rozhodnutí.
Jevil se jako silný protivník. Stalin se obával, že pokud by ho mohl někdo sesadit z diktátorského trůnu, byl by to právě hlavní velitel Rudé armády, uznávaný a oblíbený maršál Tuchačevskij. Musel ho tedy předejít, a tak schopného generála obvinil z přípravy převratu a špionáže pro nacistické Německo.
Tím vyvrcholil sled dějinných událostí nazvaných První válka židovská a těžko říct, zda na něm měli větší podíl Římané de facto okupující židovskou Judeu, anebo její obyvatelé, kteří se proti nim vzbouřili způsobem v podstatě nakonec sebevražedným.
Patřil mezi nejvýznamnější průmyslníky 19. století, stanul na prahu století 20., ale jeho práh nepřekročil. Jako svůj odkaz nám zanechal náš zřejmě nejvýznamnější strojírenský podnik, slavnou plzeňskou Škodovku.
A to není nijak nadnesené tvrzení. Byla to právě Amitova výzvědná služba Mosad, která před Šestidenní válkou v roce 1967 získala rozhodující informace. Díky nim potom Izrael tuto válku vyhrál způsobem, o kterém se arabským agresorům nesnilo ani v jejich nejhorších nočních můrách.
Velmi zajímavý a současně absurdní je příběh zpravodajského důstojníka japonské císařské armády z období Druhé světové války Hiró Onody. Odmítal totiž uvěřit všem zprávám, že válka skončila a jako velký vlastenec bojoval dlouhých 30 let ve filipínské džungli proti nepřátelům Země vycházejícího slunce.
A významně zefektivnil dělostřeleckou palbu namířenou proti živé síle. Těžko říct, zda člověk může být hrdý na vynález, který vlastně směřuje pouze k účinnějšímu zabíjení jiných lidí, ale v armádě to tak chodí. Svědčí o tom i životní příběh vynálezce šrapnelu, Henryho Shrapnela.
Pokud toužíte po depresivní náladě a libujete si ve smutku, mám pro vás tip, celodenní, smutný výlet. Turisté motorizovaní si jistě cestu vyhledají. Mnohem hezčí a zajímavější je však cesta vlakem. Můžeme ji začít na nádraží Děčín východ a cílem bude stanice Veselé pod Rabštejnem. Malá stanička v polích, na okraji lesa, vás nesmí zmýlit, opravdu jste na správném místě. Do cíle zbývají necelé dva kilometry, po silnici vedoucí lesem. Potom se objeví něco jako opuštěná, tovární budova. Jsme u cíle. Nacistická, podzemní továrna na výrobu letadel, Janská – Rabštejn.
Památník Vítězství na Slivici u Milína opět zažil výstřely poslední bitvy druhé světové války v Evropě. V sobotu 11. května se zde střetli vojáci při její rekonstrukci. Ta skutečná se udála u Milína ve dnech 11. a 12. května 1945.
Tank je zbraní, kterou nejspíše každý z nás dobře zná a žádná konkurenceschopná armáda se bez ní dnes neobejde. Hodí se do téměř jakéhokoli prostředí, proto je využívána v naprosté většině vojenských střetů. Poprvé se tanky objevily již v první světové válce na straně britské armády a od té doby prošly zásadním vývojem. Pojďme se tedy podívat na některé z nejodvážnějších projektů, jaké se kdy podařilo zrealizovat.
První světová válka byla po dlouhou dobu známá jako „Velká válka“ nebo „Světová válka“. Když skončila, málokoho by napadlo, že její hrůzy budou relativně brzy překonány druhou světovou válkou. A že následující generace zažije několikery válečné Vánoce.
V 741 funkčních stálých úkrytech, ochranných systémech metra a v tunelu pod Strahovem by našlo útočiště v případě války celkem 492 tisíc lidí, což je zhruba 40 procent Pražanů. Dalším by posloužily improvizované úkryty například v bytových domech. Vyplývá to z materiálu výboru pro bezpečnost pražského zastupitelstva. Plán ukrytí obyvatelstva je součástí havarijního plánu hlavního města.