Nenasytná černá díra, která požírá hvězdy, byla objevena nedávno
Přibližně dvanáct miliard světelných let od nás se nachází neobvykle hladová černá díra. Každý den v ní zmizí vesmírný materiál odpovídající zhruba polovině našeho Slunce.
Přibližně dvanáct miliard světelných let od nás se nachází neobvykle hladová černá díra. Každý den v ní zmizí vesmírný materiál odpovídající zhruba polovině našeho Slunce.
Je více než pravděpodobné, že lidstvo přistane na Marsu ještě v tomto století. Nejodvážnější hypotézy dokonce operují s návštěvou rudé planety již v následujícím desetiletí.
Hvězdy průměrné nebo podprůměrné hmotnosti ve vesmíru ve svém terminálním stadiu končívají svým zhroucením jako bílí trpaslíci.
Přistání člověka na Měsíci se uskutečnilo před 50 lety. Tedy 20. července roku 1969. Mise Apollo 11 byla už od začátku doprovázena četnými problémy a šance na úspěch nebyli nikterak vysoké.
Při pohledu na oblohu vypadá hvězdné nebe konstantně. Například taková souhvězdí se nám zdají stále stejná. Pravdou je však opak. Už v minulosti okolo naší Sluneční soustavy prolétaly jiné hvězdy a nejinak tomu jistě bude i nadále, v poměrně blízké či vzdálenější budoucnosti.
Asi všechno na světě má svůj začátek i konec, a to včetně takových veličin, jako je vesmír. O jeho počátcích panuje mezi vědci více méně shoda, jeho případný budoucí zánik je však otázkou mnohem, mnohem složitější. Nejpravděpodobněji prý zatím působí tři možné teorie. Na jedné zásadní věci se však vědci shodují již dnes – vesmír se neustále rozpíná a tento fakt hraje roli právě i ve dvou ze tří předpokládaných možnostech jeho zániku…
Kosmologická data doposud naznačují, že vesmír je „plochý“ podobně jako list papíru a nemá žádné zakřivení. Rozšiřuje se od středu všemi „přímými“ směry. Ale co když tomu tak není?
Buran, první a poslední svého druhu dostal identifikační číslo 1K1. Byl postaven v roce 1986 v rámci programu Eněrgija-Buran. Do vesmíru měl letět 100 x, nakonec letěl jen jednou. A to ještě předčasně.
Své jméno dostala jako zkratka slova „Vergeltungswaffe“ tedy „zbraň odplaty“, v pořadí druhá. Tou první byla V-1, letounová střela, zatímco V-2 byla první sériově vyráběnou balistickou raketou. Do značné míry technicky předběhla svou dobu a stala se ideovým východiskem většiny současných raket. Včetně těch kosmických.
Jeho jméno, Frank Malina, dnes prakticky neznáme, i když díky jeho invenci i odvaze by možná USA dostali prvního člověka na oběžnou dráhu dříve než SSSR. Vše ale nakonec dopadlo jinak.
Vědci jsou nositeli poznání. Ne však všechny záhady se jim podařilo vyřešit. 3 záhady, které na vysvětlení stále čekají.
Astronom, spisovatel, astrofyzik a popularizátor přírodních věd. Tím vším byl Američan Carl Edward Sagan, jenž proslul po celém světě díky popularizačním knihám a dokumentárnímu seriálu Cosmos, který napsal i komentoval. Byl zastáncem vědeckého skepticismu a podporoval projekt hledání mimozemské inteligence s označením SETI. Podle autorské knihy Kontakt vytvořil společně se svou ženou i scénář ke stejnojmennému filmu Roberta Zemeckise. V průběhu natáčení, v roce 1996, Sagan ve věku 62 let zemřel po dlouhém a těžkém boji s leukémií a film mu je věnován. Kromě poutavé a naučné tvorby po populárním vědci zůstaly i jeho zajímavé výroky.
Mnoho historických světových událostí má jedno společné – zatmění Slunce. Ať už věříte na náhody či nikoliv. Pojďme se podívat na těch pár nejzajímavějších.
Skupinka mužů pokuřujících před domem tiše hovoří. Je chladno, ale domů nikdo z nich nepospíchá. Jeden z nich byl právě vyhnán na mráz a ostatní sousedé s ním ze solidarity sdílejí stejný osud. Poručila to porodní bába. V domě za jejich zády právě přichází na svět nový člověk. Muži si mají o čem povídat. Nádherná kometa na obloze poutá už několik dní pozornost všeho lidstva. Je třicátého listopadu roku 1835. I umírání je součástí života. Smrt splnila svůj úkol, a živí právě otevírají okno, aby duše měla volnost k odletu. Je vlahá jarní noc a na obloze svítí nádherná kometa. Vrátila se znovu, po sedmdesáti pěti letech. Je dvacátého prvního dubna 1910.
Želvušky jsou jedny z nejfascinujících tvorů na planetě. Nejen díky své schopnosti přežít za všech podmínek, ale díky nepřirozenému, jedinečnému vzhledu a stavbě svého těla.
Nepohodlné knihy a mocní tohoto světa. Oheň a voda. Věčný svár, od úsvitu věků. Nerovný boj, až na vzácné výjimky, které pak vstoupí do historie. Knihy, končící na hranici, často i s jejich autory. Knihy na indexu, knihy sešrotované hydraulickým lisem. Spisovatelé v temné kobce, anebo v kamenolomu. Autoři v léčebnách pro duševně choré, anebo s kulkou v týle…
Člověk, na rozdíl od mnoha jiných tvorů na této planetě, dokáže zdvihnout hlavu k nebi. Zda se jedná pouze o evoluční náhodu, nebo to byl něčí záměr, o tom se dosud vedou spory. Jako kdyby ten někdo člověka vybídl. Podívej se, a zamysli se. Pohled na hvězdnou oblohu je pohledem do věčnosti. Stejný pohled byl dopřán člověku sedícímu u vchodu do jeskyně, faraonovi, na terase jeho paláce, Koperníkovi, na hradbách Fromborku a je dopřán i nyní nám.
Přijde vám vaše postel už tak trochu nudná a všední, jako bez života? Chcete se tam cítit uvolněně, speciálně a zároveň tak, abyste se do postele rádi vraceli? Máme pro vás super tip, ze kterého budete nadšeni. Pořiďte si vesmírnou postel.
Zvláštní název, že? Planetu s tímto pojmenováním totiž v žádné učebnici astronomie nenajdete. Je to škoda, protože takový název by byl rozhodně přesnější. A což třeba Modrá planeta? To by bylo úplně nejlepší. Úžasný pohled na její jasný kotouč, pokrytý bílými mračny, byl dopřán jen velmi malému počtu lidí. Žhavé pláně Venuše, s jedovatými lávovými jezery, rudé a pusté pouště Marsu, který čeká na své kolonisty, nebo na kost promrzlý, ledový svět a mrtvé ticho měsíce Europy. Jen ta třetí planeta je jiná. Její oběžná dráha leží v uzoučkém prostoru mezi žárem a mrazem, a může si tedy dopřát luxus, který nemá žádná jiná planeta této soustavy. Na jejím povrchu je totiž voda i kapalná.
Počítačové simulace potvrdili, že polovina naší galaxie pochází odjinud. Jsme tak skutečně dětmi hvězd. A co tvrdil známý vědec Carl Sagan?