Tedy na víru evangelickou. Fenomén kazatelství, který my téměř neznáme, je v USA nesmírně populární a tím nejpopulárnějším kazatelem ze všech je bezpochyby Billy Graham. Někteří z nás měli to štěstí vyslechnout si ho i osobně.
Když něco vypadá a jezdí jako trabant a je to navíc ještě vyrobené z plastu, k nějakému tomu vtípku není nikdy daleko, zvlášť u nás. Přitom bylo toto autíčko v řadě ohledů průkopníkem, třeba právě pokud jde o použití plastů v automobilové výrobě. Jistě si na ně rádi zavzpomínáte i vy.
Cukry, tuky, otylost, dobrých rad není nikdy dost. A není na škodu si je zopakovat, i když jsou skoro 50 let staré. A i když se vám nejspíš nebudou líbit. Jen z našeho dnešního pohledu jsou nejspíš dávno překonané.
Příběh jak z nějakého thrilleru. Policisté prohlíží dům již jednou trestaného zločince, slyší křik dívek vězněných v jeho podzemí, ale na základě banálního vysvětlení ho ignorují. Bohužel nejde o příběh fiktivní, ale skutečný. Odehrál se v devadesátých letech minulého století v Belgii.
Popsala třeba nejen své setkání s Kafkovou přítelkyní Milenou Jesenskou v Ravensbrücku, ale také řadu sovětských i německých dobových reálií, o nichž bychom se jinak nedozvěděli. Po roce 1945 dospěla původně nadšená komunistka Margarete Buber-Neumannová k názoru, že stalinský režim lze právem označit i jako fašistický.
Budeme už brát konopí konečně normálně a vážně? Zatím kolem rostliny s latinským jménem Canna sativa panují spíše zmatky. A to je škoda pro nás pro všechny.
Když Stalin prohlásil, že „práce v SSSR je věcí cti, věcí slávy, věcí chrabrosti a hrdinství“, začaly být běžnou součásti života sovětských lidí desky cti, čestné tituly, úderníci a údernice, hrdinové práce, medaile a řády. Současně začala vznikat privilegovaná a komunisty silně podporovaná vrstva „dělnické aristokracie“.
Co je dobro a co zlo, proč čestní a dokonce i věřící lidé tváří v tvář totalitě selhávají? Jejich osud potom dnes vnímáme jako kontroverzní a možná je ani nikdy úplně nepochopíme. Jedním z nich byl i tento poměrně známý pozdější exponent komunistického režimu.
Tragický osud legionáře a armádního generála Bohumila Bočka (4. listopadu 1894 – 16. října 1952), prvního náčelníka našeho generálního štábu po 2. světové válce, dnes snad ani nedokážeme plně pochopit. Nakonec doplatil na protikomunistickou činnost vlastního syna.
Ve 12. století, kdy se to stalo, šlo vzhledem k válce ve Svaté zemi o úkol jak aktuální, tak užitečný. Ale také nesmírně náročný. Proto se svatý Felix rozhodl za tím účelem založit rovnou celý mnišský řád, tzv. trinitáře. Jak se ale k tomu všemu připletl jistý Turek?
A zároveň si připomenout památku světce, který se vzdal bohatství a celý svůj život zasvětil službě potřebným. Nejen pomocí materiální, ale především tou duchovní, kdy se na rozdíl od jiných neobával navštěvovat nemocné morem. Známý je také svou osobní askezí a odporem ke kompromisům.
Svoji poslední boudu měla na oběžné dráze a ti, co ji tam dali, věděli, že ji posílají na smrt, ale nemohli nic dělat. Sovětský režim byl krutý nejen k lidem, ale i ke zvířatům.
Hlavně a především však tento německý inženýr stál u zrodu proudových letadel a budoucnost letectví viděl v tzv. delta křídlech. Nakonec se pokoušel postavit i pozoruhodný ekranoplán, který zůstává výzvou pro letecké konstruktéry dodnes.
Ovšem ne chemický, ale mechanický. Než se tak 2. listopadu roku 1944 stalo, Thomas Midgley, Jr. přispěl k pokroku lidstva dvěma zásadními objevy takového významu, že podle environmentálního historika J. R. McNeilla „ovlivnil stav zemské atmosféry víc než jakýkoli jiný organismus v historii Země.“
A to už před více jak 60 lety. Zdá se, že jsme proto zatím měli neskutečné štěstí, když dosud žádná jaderná válka nevypukla. Vzhledem k tomu, že vodíková bomba je asi 30 x silnější než ta atomová, byla by to nejspíš válka nejen zcela zničující, ale také velmi rychlá.
Král Zikmund zanechal v Praze dvě posádky, jednu na Pražském hradě, druhou na Vyšehradě. Ostatní části Prahy měli v držení husité. K ovládnutí celého města potřebovali husité obsadit Pražský hrad i Vyšehrad. A tak se do toho pustili.
Původně ovšem jeho nabalzamované tělo spočívalo na místě nejčestnějším, v mauzoleu vedle stejně ošetřené tělesné schránky V. I. Lenina. Vydrželo tam ale jenom osm let.
Jmenovala se Eleonora Šomková a Lori jí začal říkat právě její nápadník a později milenec, snoubenec a otec jejího syna, náš nejslavnější romantický básník Karel Hynek Mácha. Romantiku si však, bohužel, nechával jen pro svá díla.
V Hitlerově Německu udělal závratnou kariéru, která zákonitě skončila v posledních dubnových dnech roku 1945. Jako Himmlerovu oblíbenci mu ledacos prošlo a pomocí zjevně účelového sňatku s Gretl Braunovou, sestrou Evy Braunové, se málem dostal Hitlerovi až „do rodiny“. Nakonec jen ke své škodě.
Došlo k ní 30. října 1975 ráno těsně před přistáním na ruzyňském letišti, kdy do Prahy mířilo dopravní letadlo DC-9 společnosti Inex Adria Aviopromet na charterovém letu JP 450 z jugoslávského letoviska Tivat (dnes Černá Hora), se 115 cestujícími a 5 členy posádky na palubě. Jak se to stalo?