Před 122 lety, 29. října 1897, se narodil „architekt holokaustu“ Joseph Goebbels a lépe by snad bylo, kdyby se tak nestalo. Jeho život však nebyl jen životem nacistického zločince, ale i muže poznamenaného vrozenou vadou.
Předtím, než se dostatečně rozvinula letecká osobní doprava, cestovaly vlakem i hlavy států, a to velmi luxusně a pohodlně a nejrychleji, jak to v dané době šlo. Svůj vlastní vlak měla koncem 19. století k dispozici i ruská carská rodina. Jízdu v něm však málem nepřežila.
Konec 1. světové války zastihl jednoho z architektů československé samostatnosti, generála Milana Rastislava Štefánika (21. července 1880 – 4. května 1919) v době, kdy to nejlepší měl vlastně ještě před sebou. Už se toho ale nedočkal.
Svůj svátek slaví společně, protože podle jedněch pramenů byli jako křesťanští kazatelé zabiti společně pohany kdesi v Persii. O jejich životě se nedochovaly žádné přesnější údaje, jen několik legend, navíc rozporuplných. Zajímavé jsou ale i tak. Vždyť pojednávají o přímých svědcích Ježíšových zázraků.
Theodore Roosevelt se stal 26. prezidentem USA především proto, že ztělesňoval to, co Američané chtěli a milovali. Mužnost, odvahu a schopnost efektivně si poradit s každým problémem. Zejména se to ukázalo ve válce se Španělskem, do které šel dobrovolně a s nadšením.
Matěj Antonín Koniáš, známý jako „páter Koniáš“ (13. únor 1691 – 27. října 1760) zasvětil celý svůj život protireformaci v českých zemích. Byl přitom hnán svou neochvějnou katolickou vírou, která ho vedla k zápalu až fanatickému a k neskutečné píli v tomto ohledu.
Setkáváme se s ním v děsivé středověké pohádce jako s vrahem svých manželek, tato postava však mohla mít reálnou předlohu v osobě hraběte jménem Gilles de Montmorency-Laval, známého také jako baron de Rais (1405 ? – 26. října 1440). Co všechno měl na svědomí?
Americká právnička a politička Hillary Diane Rodham Clintonová (nar. 26. října 1947) si svůj budoucí život naplánovala zřejmě již na vysoké škole. Stala se manželkou budoucího prezidenta a posléze usoudila, že by tento post dokázala zastávat i sama. Američané její názor nesdíleli. Zatím.
Říkalo se mu také řezník nebo upír z Hannoveru a dnes se můžeme jenom podivovat, kolik vražd stihl provést, než byl dopaden. V zbídačeném Německu po 1. světové válce ovšem panovaly jiné poměry než dnes a kriminalistika jako obor stála teprve na začátku.
I když tyto tábory fakticky sloužily k výkonu trestu, ten, kdo do nich byl poslán, se ani žádného trestného činu dopustit nemusel. Stačilo, že by ho spáchat mohl. Jejich hlavní role totiž spočívala v prevenci zločinnosti, především té protistátní. A také k vyřizování osobních účtů.
Srdce a pak i peněženky svých zákazníků si jeho světově výrobky získaly především precizním způsobem výroby a nenapodobitelným jiskřením svých fazet. Už méně se ví, že za války byla významným zdrojem příjmů této firmy válečná výroba.
Na podzim roku 1917, po třech letech války, se síly válčících států začaly po všech stránkách vyčerpávat. Asi nejhůře na tom bylo Rusko, kde došlo v březnu 1917 k revoluci a k další se schylovalo. Rakousko-Uhersko a Německo mohly tedy část vojsk z východní fronty přesunout na italskou frontu.
Jmenovala se Frieda Fromm-Reichmannová a dnes odborníci považují její koncept matky, která může svým určitým chováním zákonitě dohnat vlastní dítě až k šílenství, za překonaný. I tak zůstává tato německá psychiatrička ve svém oboru průkopnicí.
Když prorok Mohamed zakotvil v koránu povinnost věřících omývat se před modlitbou a po sexuálním styku, netušil, do jaké dokonalosti je možné toto jednoduché hygienické pravidlo dovést.
Italský mnich a generální vikář řádu sv. Františka svatý Jan Kapistrán (též Kapistránský, 24. června 1386 – 23. října 1456) proti kacířům a nevěřícím bojoval nejen obrazně ve svých kázáních, ale dokonce proti nim táhl i do skutečné bitvy.
Je děsivé, když během války dochází k bestiálním činům ze zvůle vojáků. Co však říct k tomu, když se tak děje na základě příslušné směrnice? Za druhé světové války právě takový rozkaz vydal polní maršál Wilhelm Bodewin Johann Gustav Keitel.
Neuvěřitelná fotografie na hranici snu a skutečnosti je zcela reálná. Lokomotiva vypadla oknem z nádraží i s tendrem, opřela se nosem o chodník a už tak zůstala. Stalo se na nádraží Montparnasse 22. října 1895. Jak k tomu mohlo dojít?
Zřejmě největší britský námořní válečný hrdina Horatio Nelson (29. září 1758 – 21. října 1805) dosáhl svých úspěchů nejen proto, že žil v době, kdy mohl bojovat právě proti Napoleonovi, ale i z toho důvodu, že statečně překonával i své osobní problém a handikapy.
Někdy se stane, že v životě člověka hrají důležitou roli určitá čísla, data nebo měsíce. V případě předposledního ruského cara Alexandra III. to byly říjen a březen. Co se mu v ty měsíce přihodilo?
