Strašek, který se na Zemi objevil před 400 miliony lety, má nejrychlejší a v poměru ke své velikosti zároveň i nejsilnější úder ze všech živočichů na světě. Máme tedy zřejmě docela štěstí, že ti největší z nich dosahují velikosti pouze 25–30 centimetrů…
Manželé František Smolík a Milada Ortová, herecký pár rodilých Pražáků, kteří se v Praze narodili ve stejném roce 1891, zůstali našemu hlavnímu městu věrní. Nejen dobu druhé světové války pak prožili v útulném domku v Barunčině ulici v pražských Modřanech (1937 – 1950).
K dosažení skutečně kvalitního, osvěžujícího spánku vede i dodržování zásad základů správné spánkové hygieny, kterými je ostatně vhodné řídit se vždy, bez ohledu na to, zda momentálně máme či nemáme se spaním problémy.
I když je v našem povědomí komiks fenoménem zejména 20. století, předchůdce komiksu lze nalézt již v umění starověkého Egypta. Jednalo se o nástěnné malby, zaznamenávající pásem obrázků a textů proběhlé děje. Kresby podobného typu jsou známy též například i z předkolumbovské Ameriky a rovněž i čtrnáct zastavení tzv. Křížové cesty je v podstatě komiks…
Polévku, která se skutečně připravuje z ptačích hnízd, milují lidé v Asii, a to zejména Číňané. Podivný recept na „polévku z vlaštovčích hnízd“ vznikl v Číně pravděpodobně přibližně před 1 500 lety. Její základní surovinou jsou rozlámaná hnízda ze ztuhlých ptačích slin.
I když francouzský vojevůdce a císař Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 – 5. května 1821) svedl za svůj život přes šedesát bitev, což je více než Caesar, Alexandr III. Makedonský, Hannibal Barkas a Alexandr Suvorov dohromady a po téměř celé další století byla vojenská teorie i praxe posuzována podle jeho pravidel i přizpůsobována jeho pojetí válečnictví, podíváme-li se hlouběji do dějin, najdeme i tam další, velice schopné vojevůdce…
O tom, že lidé neandertálského typu a předci člověka moderního nejspíš žili po nějaké období vedle sebe současně, se již poměrně všeobecně uvažuje. Vědci došli k tomuto závěru zejména díky nejrůznějším kosterním pozůstatkům, které objevili.
Skákavka, pavouk, který kromě naprosto dokonalých očí, které mu dopřávají jeden z nejlepších zraků mezi členovci, jež využívá samozřejmě zejména k lovu much a jiného drobného hmyzu, vlastní navíc rovněž i dva páry poměrně krátkých, avšak silných, skákavých končetin. Odtud také pochází pojmenování celé skupiny těchto pavouků, jejichž tělo dorůstá většinou pouze do velikosti několika milimetrů. Svoji kořist loví podobně jako kočka, připlíží se a potom zcela neomylně na svoji oběť skočí.
Zřícenina hradu Kostomlaty pod Milešovkou leží na vysokém horském hřebenu Březiny vybíhajícím ze severozápadních svahů Českého středohoří. Hradu se však také, ovšem chybně, říkalo i Sukoslav. Zásluhu na tom nemá nikdo jiný než Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české, která byla vydána v 16. století. V ní Hájek zmiňuje jakéhosi knížete Sukoslava, který měl být spolubojovníkem posledního bájného knížete z rodu Přemyslovců Hostivíta a kolem roku 880 měl poblíž Bíliny vystavět svůj hrad. Žádný další historický pramen však již knížete Sukoslava ani jeho hrad nezmiňují. Proti této legendě stojí též skutečnost, že na konci 9. století se ještě takové hrady nestavěly.
Co se týče celosvětového nástupu „moderního člověka“ (Homo sapiens), máme jej často spojený s protikladem k člověku neandertálskému. Vědci však stále častěji zjišťují, že kromě řevnivosti docházelo mezi těmito dvěma druhy rovněž i k „pozitivním“ kontaktům…
Největší vojevůdci v dějinách lidstva se bohužel nehodnotí zejména z toho hlediska, zda bojovali za správnou věc. Na zřetel se mnohem více a rovněž i mnohem častěji bere míra jejich schopnosti vést svoje armády k vítězství, a to v podstatě za jakoukoliv cenu…
Loď jako symbol cesty do záhrobí je známa již tisíce let. Dnes si ji spojujeme zejména se starým Egyptem, kde sluneční bárka byla symbolickým vozidlem boha Ra. V ní plul po obloze a v noci podsvětím.
Dnes je již všeobecně známo, že na Měsíci se do budoucna plánuje vybudování lunární základny. Ohledně tohoto projektu však existuje poměrně velké množství vizí. Na nějaký konkrétní plán zatím nedošlo, avšak obecné obrysy jsou již v dnešní době více méně známé…
První veřejná železnice zahájila svoji činnost v roce 1825. Stalo se tak v Anglii a kromě zboží tehdy poprvé v historii přepravovala rovněž i osoby. Rozvoj železniční dopravy v průběhu 19. století se již během několika desetiletí projevil zejména tím, že byla postupně vybudována hustá dopravní síť, která velice razantně dokázala zkrátit tehdejší cestování nejen po Evropě, ale rovněž i v Severní Americe. Železnice se stala urychlovačem nástupu průmyslové revoluce, způsobila nutnost vzniku těžkého průmyslu a vytvořila předpoklad velké poptávky po železe, oceli i strojích. Rozmach železnice s sebou přinesl rovněž i nutnost modernizace technologie výstavby mostů a tunelů, aby bylo možné budovat nové železniční úseky.
Česnek pochází ze střední Asie a v lidské výživě hraje velice důležitou úlohu již od dob dávných stavitelů egyptských pyramid, neboť mimo jiné obsahuje velké množství vitaminů, jako jsou vitaminy A, B, C a E a jeho významnými složkami jsou například také allicin a minerály, kupříkladu hořčík, vápník, selen a jód.
Na mírné vyvýšenině, v údolí říčky Skalice se nedaleko lázeňského městečka Dobré Vody u Březnice ve výšce 455 m n. m. nachází zřícenina Hrochův Hrádek.
O xenoglosii hovoříme v případech, kdy člověk zjistí, že umí mluvit jazykem, který se nikdy neučil, a to jak v transu, tak rovněž i vědomě. V mnoha případech se navíc jedná o jazyky, které jsou dnes již v podstatě neznámé…
V tomto roce si připomínáme 1100 let od zavraždění české světice svaté Ludmily. Její osobu máme spojenou zejména se dvěma místy, a to s dnešním Mělníkem a také Tetínem, místem její smrti.
V dnešní náročné době je potřeba více pečovat o své zdraví. Kromě jiných vitaminových doplňků stravy stoupá též popularita vitaminu D. Čím je vlastně tento vitamin tak důležitý?
Stejně tak, jako v prvním desetiletí tohoto století se američtí paleontologové v Utahu dočkali skutečně nečekaného objevu v podobě nového druhu obrovského dinosaura, pojmenovaného Siats meekerorum, který údajně žil před devadesáti osmi miliony let a byl postrachem i všech menších dravých dinosaurů včetně prý rovněž i obávaného masožravého „tyranského královského ještěra“ Tyrannosaura rexe, byly i kosterní pozůstatky doposud největšího známého ptáka nalezeny na jihu Argentiny až také na počátku tohoto století.