Skupina zoologů si dala za cíl zjistit veškeré potřebné údaje nezbytné pro účinnou ochranu velkých lidoopů. Do deset let trvajícího výzkumu přímo v terénu v západní části rovníkové Afriky bylo zapojeno hned několik organizací a celkově se během něj ušlo více než 8 700 kilometrů. Výzkum byl zaměřen zejména na gorily a šimpanze.
Již od dávných časů zkoumají astronomové, jakým způsobem vznikla naše Sluneční soustava. Již sumerské mýty se zmiňují o jakési cizí hvězdě, která se mohla podílet na vývoji solárního systému…
V oblasti Železných hor, nedaleko Sečské přehrady, která leží na řece Chrudimce, najdeme rozsáhlou zříceninu hradu Oheb, jež je hojně navštěvována i v zimních měsících, a to zejména díky své výhodné poloze. Název hradu prý byl odvozen od náhlé změny toku řeky, dříve zvané Ohebka.
Bývaly doby, kdy vědci nebo i jen prostí dobrodruzi na svých expedicích za objevováním museli překonávat různé překážky a rovněž i poměrně velké nepohodlí. Doba se však změnila a dnes lze za dobrodružstvím vyrazit v naprostém pohodlí obytného automobilu.
Pouhých několik kilometrů od Prahy se nachází velmi zajímavá, volně přístupná památka. Najdeme ji v obci Vyšehořovice a nenápadně se ukrývá v areálu bývalého JZD. Až do dnešní doby je patrné, jak mohutná tvrz to kdysi byla.
Surikatí matky si najímají „chůvy“ stejně tak, jako to dělaly bohaté dámy v dřívějších dobách. Na základě vědeckých výzkumů ohledně afrických šelmiček surikat zoologové došli k poměrně zajímavým zjištěním.
České pojmenování „kočkodan husarský“ získal tento druh kočkodana díky svému „husarskému“ kníru. Na rozdíl od většiny ostatních kočkodanů tento druh primáta žije v otevřené krajině. Obývá pás savan a polopouští na jih od pouště Sahara a tomuto prostředí se skutečně dokonale přizpůsobil.
Název amulet, který pochází z latinského slova „amuletum“, tedy „objekt, který ochraňuje“, znamená předmět, který nás má ochraňovat před zlými vlivy. Na rozdíl od talismanu nebývá amulet zhotovován „na míru“ pro konkrétního jedince a za konkrétním účelem, tedy například kvůli přitáhnutí některých dobrých vlivů do života člověka. Zpravidla také nad amuletem nebývá vždy nutné prováděn speciálně, pro konkrétního uživatele astrologicky daný magický rituál nebo obřad tak, jako nad talismanem.
Vitamin K, tzv. protikrvácivý vitamin, patří k vitaminům rozpustným v tucích a má tři formy. Vitamin K1 najdeme zejména v rostlinné stravě, jeho poměrně bohatými zdroji jsou například špenát, zelí, květák, olivový a sójový olej. Vitamin K2 se vyskytuje v živočišných a fermentovaných produktech a v podstatě vzniká až jako produkt bakterií střevní mikroflóry. Uměle vyrobený provitamin K3 se až v těle mění na vitamin K2.
Péče o mláďata není u hadů příliš obvyklá. O svoje potomstvo se stará jen asi necelá stovka z přibližně 3 400 druhů hadů. Přitom jako zdaleka nejpečlivější matka se jeví krajta jihoafrická.
V oblasti zámořských cest a objevů se Evropa pyšní janovským mořeplavcem a kolonizátorem Kryštofem Kolumbem (1451 – 1506), který pro Evropu objevil Ameriku. Ovšem největším mořeplavcem všech dob byl s největší pravděpodobností zřejmě někdo jiný…
Málokdo tuší, že nedaleko obce Kouřim, která je známá nádhernými historickými památkami a dávnou historií, se měl nacházet na svoji dobu monumentální klášter. Zásluhu na založení kláštera měl ambiciózní biskup Dětřich. Tento muž pocházel z německého Stendalu a jako malý chlapec vstoupil do cisterciáckého kláštera. Již tam se musel projevit jako nadaný mladý muž, protože si ho všiml biskup Ludvík, který ho povolal ke svému dvoru.
Ježíš Nazaretský se s největší pravděpodobností nenarodil 24. prosince, neboť rané křesťanství přebíralo významné pohanské svátky, jako například zimní slunovrat, který připadá na 21. nebo 22. prosince. Kromě přesného dne s poměrně velkou mírou jistoty nesouhlasí však ani rok Ježíšova narození, neboť náš kalendář nevznikl ihned po narození Krista, nýbrž až o několik století později.
V tropických oblastech neexistují zima a léto jako roční období, avšak i zde se střídají sezonní cykly, jen místo léta a zimy přicházejí sucho a déšť, i když bohužel vždy v různých intenzitách. Vědci se zaměřili na vliv těchto nepravidelností na tropickou přírodu. Jedním z vybraných živočichů pro tento výzkum se stal červený krab z Vánočního ostrova v Indickém oceánu.
Tzv. „vánoční červ“ vypadá skutečně jako netradiční vánoční stromeček a pro svůj atypický tvar je snadno rozpoznatelný. Větvičky tohoto „stromku“ tvoří červí chapadélka, kterými tento červ lapá drobný plankton a volně se vznášející drobné organismy. Tyto své rozvětvené části těla tak v podstatě využívá k pasivnímu přijímání potravy. Své článkované tělo má zase skryté ve vápenité rource pod „stromkem“. Červí tělo tak tvoří jakýsi pomyslný kmínek stromečku…
Hrad Ronov v okrese Česká Lípa, tyčící se ve výšce 553 metrů nad mořem, nelze přehlédnout a jistě právem náleží k dominantám celého okolí. Hrad vznikl koncem 14. století, pravděpodobně za Hynka Berky z Dubé. Ronov však krátce poté přešel do držení vedlejší ronovické větve – pánů z Klinštejna. Právě z této doby pochází asi nejstarší písemný doklad o existenci hradu Ronov, kdy se po něm nazývali bratři Anselm a Předboř z Ronova.
Sokol stěhovavý poměrně dlouho odolával vědeckému zkoumání. Teprve až moderní technika pomohla vyřešit tajemství jeho střemhlavého letu. Díky těmto výzkumům bylo zjištěno, že se v podstatě jedná o nejrychlejšího živočicha na naší planetě, neboť při útoku na svoji kořist dosahuje rychlosti větší než 300 kilometrů za hodinu.
O drahých kamenech a jejich léčivých účincích bylo již napsáno mnoho článků v časopisech, nejrůznějších pojednání i knih. Mezi nejcennější drahé kameny, a to nejen z hlediska léčivých účinků, je pak bezesporu počítán rubín. Jeho jméno je odvozeno z latinského slova ruber – červený.
Nepříjemný a vysilující stres, tedy reakce organismu na nepřiměřenou zátěž, může být rovněž i příčinou vzniku mnohých onemocnění. Ze zdravotního hlediska jde zejména o míru stresu a jeho frekvenci. Ve snaze vyhnout se zvýšené míře stresu již zcela jistě každý z nás četl nebo slyšel celou řadu návodů, rad a doporučení. Než podobné všeobecně míněné tipy nám však spíše prospěje zamyšlení nad tím, co konkrétně potřebujeme my osobně.
Komplex méněcennosti neboli lidově řečeno „mindrák“ je celkový pocit nedostatečnosti a pochybování o sobě samém. Od sebekritičnosti se liší tím, že tento pocit člověk skrývá, od pokory zase tím, že se s ním nedokážeme smířit, neboť člověk sám sebe neumí přijímat takového, jaký ve skutečnosti opravdu je. I když pocit selhání a beznaděje občas přepadne každého z nás, a to zejména v dnešní době, lidé s komplexem méněcennosti ve snaze vejít se do ideálů nastavených společností často zapomínají na vlastní individualitu.