Tisíce dobrovolníků se zúčastnilo letošního sčítání ptáků na krmítkách
Druhý ročník celorepublikového sčítání ptáků na krmítkách v režii České společnosti ornitologické ČOS) s názvem Ptačí hodinka opět vzbudil u veřejnosti velký zájem.
Druhý ročník celorepublikového sčítání ptáků na krmítkách v režii České společnosti ornitologické ČOS) s názvem Ptačí hodinka opět vzbudil u veřejnosti velký zájem.
A hned její první prototyp zastal při úpravě ledu na kluzišti práci 30 mužů, takže její vynálezce měl o zajištěné živobytí postaráno. Více ale možná překvapí, že slovo rolba není českého původu, i když to tak vypadá. Hlavně však ledové plochy na všech zimních stadionech světa brázdí přes 60 let.
Minule jsem se zastavili u plynových spotřebičů, jakými byly plynové vařiče a sporáky, jimiž byly vybavené socialistické domácnosti. Dnes si připomeneme například remosku, opékače topinek, kávovary a další elektrické pomocníky, které byly v roce 1980 dostupné.
V občanském rejstříku byla zapsána jako Alphonsine Rose Plessis (15. 1. 1824 – 3. 2. 1847), celý svět ji ale zná jako Dámu s kaméliemi. Díky Alexandru Dumasovi mladšímu, který se do ní zamiloval. Stejně jako mnozí jiní. Navíc ale její osudy popsal ve slavném románě, který vyšel už rok po její smrti.
„Policejní zprávy hlásí: V pondělí v poledne byl přejet rychlovlakem pod Barrandovem Ph. dr. Z. R. z Prahy II. čp. 331. Jde pravděpodobně o sebevraždu z neznámé příčiny. Mrtvola byla po lékařské prohlídce dopravena do ústavu pro soudní lékařství.“
Nejbližší spolupracovníci ministra zdravotnictví Roman Prymula a Alena Šteflová stále nemají bezpečnostní prověrku. Bez ní nebudou moci od března pokračovat ve funkci náměstků ministra. Zdravotnický rezort o problému zarytě mlčí. Náměstku Prymulovi může získání prověrky komplikovat dřívější kauza spojená s firmou Biovomed s.r.o. Ta už ho v minulosti stála místo ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Minulý týden uplynulo 130 let od narození jedné z největších osobností české historie – spisovatele Karla Čapka. Mladší bratr Josefa neproslul jen jako mimořádný literát a publicista, ale rovněž jako dramatik, vynikající amatérský fotograf či přední sběratel etnické hudby. Pojďme si připomenout Čapkovu nezapomenutelnou osobnost jeho hluboce lidskými výroky.
Povinná četba a čtenářský deník, dvě protivná slova, která dokázala znepříjemnit četbu a knihy mnoha lidem několika generací. Bezchybní hrdinové, bez bázně hany, svět často naprosto odtržený od reality. Lidé z masa a kostí se v této četbě prakticky nevyskytovali. Pouze velikáni, neotřesitelní a dokonalí. Upřímně jsme je nenáviděli a v duchu jim přáli to nejhorší. Hoši od Bobří řeky, Stínadla se bouří? Jedině doma, mezi tátovými knihami. V čtenářských denících strašil žáky Timur a jeho parta. Snad ještě Jirásek, nudné zlo, ale dosti vzdálené v čase, aby se dalo kritizovat.
Tato hrdinka se jmenovala Zinaida Portnova a narodila se 20. února 1926 v Leningradě v běloruské dělnické rodině. Němci vpadli do její vlasti právě, když skončila 7. třídu základní školy. Rázem se tak ocitla na okupovaném území. A její volba byla jasná.
Kdysi pověrčiví lidé věřili, že lišaj smrtihlav, přilétající v noci, ostatně jako i další druhy lišajů, ke zdrojům umělého osvětlení, je poslem nějakého neštěstí. Natolik je fascinovala kresba umrlčí lebky na jeho hrudi.
Máte kočku? Je pro vás víc než jenom běžná položka v domácnosti? A rozumíte jí? Pokud ano, můžete splnit pár jejích základních, v podstatě nenáročných přání? Tohle je jejich soupis!
Stal se jedním z největších tanečníků historie, podle mnoha odborníků tím nejslavnějším a nejzářivějším. A to přesto, že jeho kariéra skončila v pouhých devětadvaceti letech. S nadsázkou by se dalo říct, že to způsobila falešná láska, neboť přestože miloval muže, oženil se s ženou, která ho nikdy nemilovala. Úlevu nacházel v mystické literatuře, jež mu zdánlivě dávala sílu k životu, ale také ho pravděpodobně svedla na scestí chorého rozumu. Světoznámý tanečník totiž začal rozmlouvat s Bohem.
Stromovité kapradiny, které kdysi dávno tak moc chutnaly býložravým druhům dinosaurů, rostou na naší planetě dodnes. Vzhledem se, se svými velkými listy seskupenými ve shluky, podobají palmám.
Lepení, či používání lepidel ke spojování předmětů, je prastarou metodou, používanou již v neolitu. První lepidla byla získávána z přírodní gumy a pryskyřice. Nejstarším slepeným předmětem byla rituální, obětní maska na lidské lebce, nalezená ve vádí Nachal Chemar, v jižním Izraeli. Vádí je vyschlé říční koryto. Stáří se odhaduje na deset tisíc let. Následovalo lepení rozbité keramiky ve starověkém Egyptě, nebo lepení očí do důlků soch, v babylonských chrámech. Využití lepidel v průmyslovém měřítku je však záležitostí posledního století a k jejich rozvoji, tak jako téměř ve všem, přispěla válka.
„Barva musí vždy zpívat – třeba pohřební píseň. Zrovna tak linie.“
To si zapsal nemocí zkoušený malíř do deníku v roce 1920.
Oderik z Pordenone s tím počítal, a tak ho to ani moc netrápilo. Nejenomže svou misijní cestu vykonal, jak se patří, ale také se z ní dokázal na rozdíl od jiných misionářů i vrátit. To se začátkem 14. století opravdu hned tak někomu nepoštěstilo.
Chcete povzbudit tělo i mysl? Zkuste jógu! Nejvýznamnější sestavou, kterou zná asi úplně každý, i jógou absolutně nepolíbený člověk, určitě zvládnete i vy. Je to velmi zajímavé cvičení, které člověka zharmonizuje a hodí do kondice. Chcete si zaručit pevné zdraví a dlouhá léta, naplněná štěstím a radostí? Tak pojďte s námi vyzkoušet pozdravit sluníčko.
Jmenoval se Petr Biron a honosil se tituly říšský hrabě, vévoda kuronský a zemgalský v letech 1769 – 1795 a vévoda zaháňský v letech 1786 – 1800. Narodil se 15. února 1724 v Mitavě v dnešním Lotyšsku jako nejstarší syn favorita a rádce ruské carevny Anny Ivanovny, Ernesta Jana Birona a jeho manželky Benigny Gottlieby von Trotha.
Všechno se mu vždycky dařilo. Úspěšně vystudoval vysokou školu, nastartoval kariéru v Číně, a nakonec se přestěhoval do Kanady, kde si našel práci. Jenže pak mu z ničeho nic přeskočilo a on při jízdě autobusem napadl nožem neznámého muže a zinscenoval scénu jako z hororu.