A také vleklá občanská válka. Ta první skončila 2. srpna 1997, další následovala dva roky po ní. Touha po bohatství a moci spolu s etnickou nenávistí znamenala zkázu pro celou zemi. Založena při tom byla z těch nejušlechtilejších pohnutek.
Na svědomí je má Felix Edmundovič Dzeržinskij, Polák, jehož dětským snem bylo zabít tolik Rusů, kolik jen bude chtít. Jeho životní příběh je jasným dokladem toho, jakým řízením osudu se i takové ne právě lidumilné přání může v podstatě velmi snadno splnit.
Nejvíce je tento lidový hrdina a proticarský povstalec asi známý díky písní „Volha, Volha“, bohužel jeho povstání dosti zásadním způsobem připomínalo spíše obyčejné vraždění a loupení. Takového rozsahu, že nakonec se proti Razinovi obrátili jeho vlastní lidé.
Na začátku 17. století Evropu sužuje neúroda, hladomor a nemoci včetně moru. Situace je horší o to, že kromě třicetileté války k jejich rozšíření přispěl i klimatický výkyv později označovaný jako malá doba ledová. Strádající lidé vidí ale jinou příčinu tohoto stavu – čarodějnice. A žádá vrchnost, aby proti nim účinně zasáhla.
Vítejte ve Florencii v únoru roku 1497. Její obyvatelé se právě pod vedením fanatického dominikánského mnicha Girolama Savonaroly snaží žít příkladným křesťanským životem, aby zabránili zkáze svého města, Říma, katolické církve a nakonec i celého světa. Vedle obžerství a smilstva k hlavním hříchům patří i marnivost.
Podle „Zlaté legendy“ ze 13. století složila patnáctiletá Agáta (asi 225 – 251) z bohaté a vznešené rodiny žijící v Katánii na Sicílii za vlády císaře Decia (249 – 251) slib panenství. Ne příliš bohatý náměstek císaře na ostrově Quintianus si umínil, že se s ní ožení, aby si tak pomohl k nějakému majetku. Ať se to Agátě líbí, nebo ne.
Svatý Spyridon z Trimithonu, též Spiridon a česky Duchoslav či Dušan se narodil roku 270. Živil se jako rolník na ostrově Kypr. Byl ženatý, měl dceru a miloval svůj prostý život oddaný Bohu. Později proslul jako křesťanský kněz a biskup a jako světec je uctíván v západní i východní církvi. Čím si to zasloužil?
Zázrak je něco, co se odehrává, obrazně řečeno, za naším zrakem. Neumíme si událost, která se stala, vysvětlit a nedokáže to ani věda s úrovní znalostí doby, kdy se zázrak odehrál. Jistě, to co pokládáme za samozřejmost dnes, mohlo být před sto lety považováno za zázrak. Jak říká svatý Augustin, zázrak není proti přírodním zákonům, pouze nám demonstruje, jak málo ty zákony známe. Nikdy však nedosáhneme takové úrovně poznání, abychom se nemohli se zázrakem setkat.
Vznešené ideály bývají vznešenými jen do té doby, dokud zůstávají napsané na papíře nebo pergamenu. Nebo na disku. Letopočet je lhostejný. Pokud se přikročí k realizaci napsaného, jakmile se jich zmocní lidé, obvykle to nedopadne dobře. Snaha o Nejvyšší dobro bývá velmi často lemována stovkami tisíc mrtvých. Fanatici dobra bývají nelidsky krutí, a to vždy a všude. Je to historický axiom.
Jako mladičká komsomolka se Zoja dobrovolně přihlásila k boji proti okupantům, ale nedokázala si zřejmě úplně dobře představit, co to doopravdy znamená. Byla dopadena hned během své první diverzní akce, ale i tak svou odvahou inspirovala další spolubojovníky. Jako první ženě jí byl také udělen titul Hrdiny Sovětského svazu. Posmrtně.
Moc v této africké zemi uchvátil Mobutu Sese Seko Kuku Ngbendu Wa Za Banga, původním jménem Joseph-Désiré Mobutu (14. 10. 1930 – 7. 9. 1997) 24. listopadu 1965 a vydržel u ní až do 16. května 1997. A věci se tam během této doby děly opravdu neuvěřitelné.
Obávaný náčelník lyonského gestapa měl na svědomí tisíce životů a neštítil se osobně mučit ani děti. Přesto se mu podařilo stát se podplukovníkem bolivijské armády a unikat spravedlnosti dlouhých 42 let.
Zamilovat se do toho nesprávného bývá problém, i když jde „jen“ o člověka. Když se ale někdo nesprávně zamiluje dokonce do celého státu, mohou být následky doslova tragické. V tomto případě na lásku otce rodiny Václava Březiny k SSSR doplatil jeho syn a s ním i celá rodina.
Neštítil se doslova středověkého mučení ani poprav a v porovnání s tím, jak pokrokově se Rusko snažil uvést do Evropy, zní popis těchto jeho činů až neuvěřitelně. A hlavně nepochopitelně. Dohnal ho k nim strach o trůn a vlastní život nebo nějaké pomatení mysli?
Jeho jméno patří mezi ta legendární – a aby také ne. Vždyť komu se kdy podařilo, aby byl hned dvojím maršálem, v tomto případě sovětským a polským, jako Konstantinu Konstantinoviči Rokossovskému? Sám znamenitý voják sloužil u elitní zbraně – kavalérie, ale dobře si také uvědomoval, že na tanky už dlouho stačit nebude…
Zhruba od roku 1905 se v Rusku začalo rozvíjet revoluční hnutí, které vyvrcholilo Velkou sovětskou říjnovou revolucí v roce 1917. Na tomto „revolučním kvasu“ se podíleli tisíce komunistů, z nichž desítky potom bojovali o ta nejvyšší místa. Mnohé z nich to stálo život.
Socha sv. Jana Nepomuckého a česká vesnice patří nerozlučně k sobě. Neodmyslitelná součást českého baroka. Protéká-li vesnicí či městečkem potok či říčka, což je prakticky vždy, nesmí socha tohoto světce chybět. Je to cosi samozřejmého a my máme pocit, že jsme opravdu doma. Ochránce proti povodním a mučedník zpovědního tajemství. Patron Čech i Bavorska, který je díky jezuitským misiím znám po celém světě.
Ohavný puch ze spáleného lidského masa naplnil celou místnost. Nic, ticho. Vyslýchaný delikvent mlčí. Zavřené oči a zuby křečovitě zaťaté. Jeho tělo se vznáší nad zemí, vytaženo za vykloubené ruce. Jenom maličko, aby kat pohodlně dosáhl, kam je potřeba. Na spoutaných kotnících visí závaží. Kat se bezradně otočí na soudní komisi. Neví si už rady. Ranhojič utekl z místnosti a zvenčí jsou slyšet zvuky dávení. Místní rychtář má přeci jen nějaké právní povědomí. Tak dost, končíme, pánové, řekne rezolutně. Tři stupně útrpného práva proběhly, a delikvent nic neřekl. Jeden ze soudců vztekle trhá protokol o výslechu na kusy. Tohle opravdu nečekal nikdo. Co se dá dělat, musíme tedy hledat jinde.
Možná jste o nich ještě neslyšeli, přesto patří do historie české země ne zrovna v nejlepším světle bývalých soudních praktik. A když vám připomeneme film Kladivo na čarodějnice, lehce si domyslíte, o čem tyto knihy převážně jsou.