Studená válka rozpoltila svět, všude propukla agentománie a hon na špiony. Hysterická štvanice na obou stranách železné opony si vyžádala řadu obětí. Zřejmě nejznámějšími se stali Julius a Ethel Rosenbergovi.
Od jeho narození uplynulo téměř 130 let. Byl skvělý generál a americký prezident. Dnes ho však vnímáme spíše jako historickou osobnost než skutečného člověka. Tím však byl především, v tom nejlepším slova smyslu.
Odsouzení dvou italských přistěhovalců k smrti vyvolalo obrovskou vlnu nevole a protesty mnoha světových osobností. Ale přestože oběma dělníkům nebyla nikdy prokázána vina, americký soud trval na svém. „Do pekla s nimi, už dávno měli viset,“ prohlásil jeden z porotců dlouho před uzavřením případu.
Těžko věřit tomu, že před 2. světovou válkou i krátce po ní neměl tzv. „západní“ svět obecně ani ponětí o tom, jak hrozné poměry panují ve stalinském Sovětském svazu, o hladomoru na Ukrajině nebo gulazích. Průlom v tomto ohledu nastal až díky jednomu sovětskému emigrantovi.
Své jméno dostala jako zkratka slova „Vergeltungswaffe“ tedy „zbraň odplaty“, v pořadí druhá. Tou první byla V-1, letounová střela, zatímco V-2 byla první sériově vyráběnou balistickou raketou. Do značné míry technicky předběhla svou dobu a stala se ideovým východiskem většiny současných raket. Včetně těch kosmických.
Převálcovala ho, stejně jako nakonec všechny indiány, totální převaha kolonistů. Osudným se pro tohoto náčelníka kmene Sauků staly indiánské války v roce 1832, kdy se jako zkušený a slavný válečník postavil na odpor evropským kolonistům.
Jeho jméno, Frank Malina, dnes prakticky neznáme, i když díky jeho invenci i odvaze by možná USA dostali prvního člověka na oběžnou dráhu dříve než SSSR. Vše ale nakonec dopadlo jinak.
Byla to navíc první atomová ponorka na světě, a proto dostala i velmi symbolické jméno – Nautilus podle legendární ponorky Verneova kapitána Nema. Do služby nastoupila před těžko uvěřitelnými 65 lety.
Stalo se to 26. září 1983 v 00.15 hodin a až do roku 1990 SSSR tento incident před světem tajil. Proč by také měl znevažovat sám sebe přiznáním, že málem začal jadernou válku jen a pouze kvůli technické chybě. Ještě že vše zachránil lidský faktor.
Obávaný náčelník lyonského gestapa měl na svědomí tisíce životů a neštítil se osobně mučit ani děti. Přesto se mu podařilo stát se podplukovníkem bolivijské armády a unikat spravedlnosti dlouhých 42 let.
I když to zní paradoxně. Micuru Ušidžima a jeho muži totiž kladli při dobývání ostrova Okinawa takový odpor, že Američané si plánovanou invazi na japonské ostrovy rozmysleli. Zahynulo by při něm víc lidí, i Japonců, než kolik jich nakonec mělo na svědomí použití atomových zbraní.
Dosahoval pozoruhodných výsledků v ještě širší škále oborů než proslulý Leonardo da Vinci. Ač to zní neuvěřitelně, Franklin udělal velmi úspěšnou kariéru alespoň ve čtyřech zcela odlišných oblastech lidského úsilí: v podnikání, vědě, literatuře a politice.
Splašený kůň (Crazy Horse) byl pověstný svou zuřivostí v boji. Vedl Siouxy ve válkách během šedesátých a sedmdesátých let 19. století. V očích svého lidu se stal vizionářským náčelníkem, který byl oddán zachovávání takového způsobu života, jaký vedli Lakotové od nepaměti, a bránil svůj lid před rozpínáním bílého muže do severních Plání.
Vždy hledal mírové řešení. Navázal přátelství s bílým mužem, které zůstalo pevné až do konce jeho života. Konfederační armáda ho však donutila bojovat a pomstít smrt svých nejbližších. Cochise jako náčelník Středních Čirikavů z jihovýchodní Arizony vedl v šedesátých letech 19. století odpor Apačů proti rozpínání bělochů do jihovýchodních částí Spojených států.
Představa, že Putin brnkne Trumpovi, aby se ho zeptal, co měl k snídani, či naopak, je sice úsměvná, ale zcela mylná. Horkou linku takto nemohou využívat ani oni dva. Kupodivu především z technických důvodů.
Rudý oblak byl jedním z nejvýznamnějších vůdců indiánského kmene Lakotů v devatenáctém století. Úspěšně vzdoroval pokusům americké vlády silou zajistit cestu přes Planiny k nově objeveným zlatým polím v Teritoriu Montana.
Obchod s otroky, bičování, minimální lidská práva. Taková byla situace černochů na americkém jihu počátkem 19. století. Jen jedenkrát se otroci vzbouřili a pod vedením mladého „vizionáře“ Turnera oplatili bílým stoleté příkoří. Během pár dní černí povstalci zmasakrovali několik farmářských rodin.
Auto leží ve vodě koly nahoru, uvnitř umírá mladá a krásná sekretářka, na břehu v promáčených šatech lapá po dechu řidič, senátor Edward Kennedy a dobře ví, že tohle je opravdu obrovský malér. Jeho stínu se nezbavil až do své smrti 25. srpna 2009.
Vlastně to byl profesionální zločinec. Trestné činnosti se dopouštěl už jako dospívající a prohibice mu jen přihrála možnost dalšího znásobení jeho nezákonných zisků. A využil ji tak, až začal ohrožovat samotného Al Caponeho…
Už je to 18 let, kdy skončilo jeho druhé prezidentské období, jeho hříchy, hříšky a eskapády mají mnozí v čerstvé paměti dodnes. Přesto je jeho administrativa hodnocena jako jedna z nejúspěšnějších. Ještě že aspoň tak. Opačná kombinace, čili vzorný prezident a bídná administrativa, by USA tolik užitku určitě nepřinesla.