Jak se stát slavným? Většinou musíte něco umět, ale jde to i jinak. Teroristé jsou slavní, či spíše známí, okamžitě po svém činu. Timothy McVeigh se tak stal jedním z nejznámějších zločinců konce 20. století.
Novinář Stanislav Budín, rodným jménem Bencion Bať, pocházel z početné židovské rodiny, byl nejmladší z devíti dětí. Na svět se podíval 3. března 1903 v Kamenci Podolském na Ukrajině.
USA mají v novodobých dějinách tři velké a dodnes neobjasněné záhady – okolnosti tzv. Kubánské krize týkající se umístění sovětských raket na Kubě, atentát na prezidenta Kennedyho a aféru Watergate, která Nixona jako vůbec prvního prezidenta USA dohnala až k rezignaci na svůj úřad.
Mnozí si ji ještě pamatují z její návštěvy Československa, jiní aspoň tuší, že patřila mezi nejznámější americké aktivisty šedesátých let. Vedle toho však stačila pracovat i na své, dnes již velmi bohaté a uspokojivé akademické dráze.
Nad příběhem Jonathana Jay Pollarda zůstává tak trochu rozum stát. Z práce pašoval hromady tajných materiálů jenom proto, aby pomohl Izraeli a zpočátku za to ani nechtěl peníze. A i když je později přijímat začal, motiv svého jednání srozumitelně nevysvětlil nikdy.
Jako první ji podstoupil William Kemmler odsouzený za to, že svou družku s chladným rozmyslem ubil sekerou. Nechtěně se ale stal v začátcích elektrifikace USA i jedním z účastníků tzv. bitvy proudů. Děsivý průběh exekuce tehdy otřásl všemi přítomnými a stejný zůstal dodnes. Zaslouží si ale brutální vrazi něco jiného?
Nedožila se jich. Zemřela 19. května 1994 na rakovinu mízních uzlin (non-Hodgkinův lymfom). I když jí bylo teprve 64 let, její životní partneři z jejího života už odešli. Tajemství s nimi spojená si odnesla s sebou do hrobu. A že měla co skrývat…
Pamatujete si ještě na Moniku Lewinskou? Jako stážistka byla po vůli americkému prezidentovi Billu Clintonovi a skandální pověsti se proto nejspíš nezbaví do smrti. Na druhou stranu, která z žen může tak jako ona říct, že se zalíbila nejmocnějšímu muži planety?
A taky už na „suvenýry“ 4x rozebrali jeho hrob. John Herbert Dillinger (22. 6. 1903 – 22. 7. 1934) se pro ně stal symbolem boje obyčejného člověka proti „mocným“ tohoto světa. Jenom proto, že vyloupil 24 bank a 4 policejní stanice. Ovšem v době hospodářské krize.
Všichni ho známe jako toho, který varoval generála Custera před bitvou u Little Big Hornu. To se nestalo, ale i tak byl jeho život barvitý a dobrodružný víc než dost. Kromě jiného jako jeden z prvních bělochů spatřil Yellowstone a také ho popsal. V dobách, kdy Divoký západ byl opravdu ještě divoký.
V téhle rodině se vyskytlo snad už všechno. Smrt nejstaršího syna Josepha ve válce a Johna a Roberta při atentátu. Nejasný podíl nejmladšího Edwarda na utonutí jeho sekretářky. Nezdařená lobotomie jejich sestry Rose. Potraty a vymodlený syn Jacqueline Kennedyové. Rodovou kletbu však neprolomil ani on.
Bez něj by americký folk nikdy nebyl tím, čím je dnes. A čím hlavně byl v 60. letech, kdy si jeho levicově orientovaní představitelé s patřičným humbukem „udělali jméno“ bojem proti válce ve Vietnamu nebo rasové segregaci. Jejich o generaci starší druh měl na mušce chudobu a fašismus. Neokázale, o to však opravdověji.
Nezapomenutelný Yul Brynner o svém dětství a mládí mlžil tak dokonale, že ani neznáme přesné datum jeho narození. Nejčastěji se uvádí 11. červenec 1920, on sám tvrdil, že to bylo 7. července 1915, ale mohl to být také kterýkoliv den mezi tím. A to je jen jedno z mnoha tajemství, které ho provázejí dodnes.
USA svým zásahem v tomto případě ale vlastně jen napravily předchozí bezpráví. Panamský samozvaný diktátor Manuel Antonio Noriega (11. února 1934 – 29. května 2017) uchvátil jako generál moc ve své zemi v roce 1983. A začal se chovat protiamericky, takže u moci zůstal jen šest let.
Bůhví proč byl pro operaci spojeneckých vojsk na Sicílii, která začala 9. července 1943, jako krycí název vybrán název severského plemene psů husky. Možná k zmatení nepřítele, možná jako vtípek, který dnes už nejsme schopni docenit. V každém případě bylo obsazení Sicílie jedním z klíčových momentů celé druh světové války.
A on ji. Bez ní by prezidentská éra Ronalda Reagana určitě tak úspěšná nebyla. A vlastně celý jeho život. Na manželství s Nancy vydělal a s ním i USA a s nimi i celý svět. Zvláště ten nesvobodný, ujařmený Sovětským svazem chtivým světovlády.
Jeho autorkou se v polovině 19. století stala Harriet Beecher Stoweová, která sama sice žila na Severu, ale v bezprostředním sousedství jižních států. Na záchraně otroků, kteří uprchli na sever, se podílela osobně, nejvíce však pro ně udělala prostřednictvím svého díla.
Anebo ano? USA tuto otázku zodpověděly jednou provždy v Hirošimě a Nagasaki. Němečtí vědci to měli složitější. Jistě chtěli bojovat za svou vlast, jenže ta upadla do Hitlerových spárů. A pro Hitlera pracovat nechtěli. Jediné štěstí měli v tom, že Hitler to nakonec po nich ani nechtěl.
Válka v Koreji začala 25. června 1950 a její následky v podobě severokorejského totalitního režimu navíc vyzbrojenému atomovými zbraněmi zůstávají hrozbou dodnes. To, že vůbec začala a že ji už pět let po konci 2. světové války rozpoutal Sovětský svaz, patří mezi největší zklamání v moderních dějinách vůbec.
Do komplikovaných dějin poválečného Německa patří i kapitola o sovětské blokádě západních sektorů Berlína, jejíž přípravy začaly 22. června 1948. Naplno propukla o den později a trvala až do 12. května 1949. Svět se tehdy opět ocitl na pokraji války. Dodnes však není jasné, zda to celé nebyl jen určitý krycí manévr…