Stalo se tak v rámci kosmické mise MER (Mars Exploration Rover) spočívající v přistání dvou identických sond, v jejichž „nákladním prostoru“ spočívala mobilní robotická vozítka, Spirit a Opportunity, tedy Duch a Příležitost, jejichž cílem byl další průzkum planety Mars.
Na 3. ledna připadá svátek vzácného českého jména Jenovéfa. Je nejasného původu, znamená něco jako matka rodu nebo ploditelka života, ale také tkadlena či kořen. Svatá Jenovéfa překonala řadu těžkostí, nakonec však došla štěstí.
Dny, které se mohly stát osudnými celému lidstvu, často v reálném čase proběhnou bez povšimnutí. Bylo tomu tak i v době tzv. karibské krize. Co se vlastně stalo?
Bilbo a Frodo Pytlíkové, Aragorn, Legolas, Arwen, Galadriel, Gimli, Glum, Sauron, Saruman a další, to všechno jsou dítka Johna Ronalda Reuela Tolkiena (3. ledna 1892 – 2. září 1973). Pán prstenů je hodně ponurý, jiná Tolkienova díla děsí ještě víc. Svou bezvýchodností.
Nešlo o nic menšího než o odpustky. Lutherovi nevadil ani tak jejich prodej, ale to, že pochyboval o jejich fungování. Chtěl na toto téma vyvolat rozsáhlou teologickou disputaci. A stal se proto kacířem.
Bylo jí teprve patnáct let, když do Paříže přišla jako sirotek. A dokázala toto město zachránit způsobem, který nikoho jiného nenapadl. Nebo to bylo příliš riskantní?
Kosmická sonda Sovětského svazu Luna 1 měla dosáhnout povrchu Měsíce a splnit tak dávný lidský sen. A přitom ukázat USA, kdo je pánem vesmíru.
Máme tu nový rok 1937. Co se stalo v tom loňském? Klesly hodnoty, stouply ceny – jenom hory a sníh zůstaly stejně. A sousední Rakousko je stále ideálním cílem zimních cest.
Svatého Makaria Velikého (Egyptského) si věřící připomínají 2. ledna, v občanském kalendáři slaví svátek 19. ledna. Měl dar konat zázraky a vidět budoucnost. Všimněte si také dnešního počasí.
Piškuntálie vnímáme jako slovo označující nějakou povedenou taškařici. Dříve však měly pověst skutečně děsivou. A nakonec pěkně vyvedený krampus dokáže vyděsit dospělého člověk i dnes. Proč vlastně?
V roce 1937 píše redaktor časopisu Letem světem: „Těšíme se, dovolí-li náš finanční ministr, že při nejbližší příležitosti sebereme svá prkna a hajdy na hory.“
Potřebu rozlišit jeden rok od druhého pocítily všechny civilizace, které si povšimly cyklických změn, které se odehrají během jednoho oběhu Země kolem Slunce. Každá se s ní ovšem vypořádala po svém.
Bohaté dědictví všeslovanské lidové magie najdeme i v Rusku. Koncem 19. Století s tam podle dobových pramenů prováděla různá magická „hádání“. A když dívka chtěla spatřit toho, který jí měl být přisouzen, vyžadovalo to od ní nejen určité úsilí, ale i pořádný kus odvahy!
To, že přijde konec světa a nastane soudný den, je psáno v Bibli. Jediné, co chybí, je přesné datum. Teologové se ho tedy snažili nějak vypočítat a rok 1000 n. l. se sám nabízel.
Kdo by si nepřál vědět, co ho příští rok čeká. Zlomové datum 1. ledna přímo vybízí k několika jednoduchým věštbám, které může provést doslova každý. Zároveň je však žádoucí se i ledasčehos vyvarovat.
Náš svět je plný překvapujících, zábavných pozoruhodných, zajímavých i absurdních věcí, Kdy jindy bychom si jich měli povšimnout, než na Silvestra?
Bujaré veselí provázející silvestr by se mu asi sotva zamlouvalo, i když jako nositel tohoto jména by na něj měl jistě plné právo. Papeže Silvestra II. (999-1003) ale zajímaly jiné, vážnější věci.
Patronem „Dobrého Nového roku“ a zároveň i silvestrovské noci je sv. Silvestr, papež, který se zasloužil o ukončení pronásledování křesťanů. A to je důvod k oslavě už samo o sobě!
Víra v magické účinky toho či onoho počínání vedla naše předky k provozování pozoruhodných svátečních činností. Na řadu z nich se časem zapomnělo a vymizely, některé by stálo za to obnovit. V některých případech se tak už dokonce i stalo.
Jestliže se někde usídlily blechy a štěnice, bylo snadné je vyhnat. Stačilo jen v předvečer Štědrého dne položit vedle postele ořech.