Zachránil spoustu životů, jeden z těch, kterému mu byly nejdražší, zachránit nedokázal. Jméno Christiaana Neethlinga Barnarda (8. 11. 1922 – 2. 9. 2001) zná celý svět. Jako první přece úspěšně provedl transplantaci srdce. Kdo třeba ví to, že měl celkem šest dětí a že jeho třetí ženou byla o 50 let mladší modelka?
Rakousko-Uhersko, jako žalář národů. Jistě si řada z vás vzpomene, jak bylo v učebnicích prezentováno. Pokrytecké, směšné, cynické. Ti starší mají výhodu. Mohou srovnávat minulost a přítomnost. Uprchnete na deset let do emigrace po nezdařené revoluci. Po velkorysé amnestii se vrátíte. Čeká vás rodinný pivovar a palírna destilátů. Cestujete. Do Londýna, do Mnichova, kam si vzpomenete. Žádná perzekuce, ztráta majetku, děti bez možnosti získat vzdělání. Žádná paranoidní mstivost režimu. Zkrátka žalář národů.
Jevil se jako silný protivník. Stalin se obával, že pokud by ho mohl někdo sesadit z diktátorského trůnu, byl by to právě hlavní velitel Rudé armády, uznávaný a oblíbený maršál Tuchačevskij. Musel ho tedy předejít, a tak schopného generála obvinil z přípravy převratu a špionáže pro nacistické Německo.
Německá armáda vtrhla do Polska v ranních hodinách 1. září 1939 hlavně proto, že si to Hitler mohl za tehdejší politické situace dovolit. Po anšlusu Rakouska a okupaci Československa předpokládal, že mu na mezinárodní scéně stejně hladce projde i vpád do Polska. A měl pravdu.
Přesto většina jeho návrhů zůstala jen na papíře nebo v podobě modelů. Hitler totiž počítal s tím, že ta nejmonumentálnější díla svého nejmilejšího architekta se postaví až po válce. Samozřejmě vyhrané, k čemuž ovšem nedošlo. Ten největší zázrak ale Albert Speer postavil z pouhého světla…
Šedesátá léta 19. století přinesla vítaný zdroj informací o životě v Praze.
Faráři opouštěli německý jazyk a můžeme se tedy bez obtíží dozvědět něco ze života jejich oveček. Farní kroniky jsou přístupné na stránkách Archivu hlavního města Prahy.
Konkrétně se můžeme vhlédnout třeba do roku 1868 a do kroniky břevnovské, kterou vedl kaplan Kristin Plodek. Co ho trápilo a co těšilo…
Další babské rady jsou tady. I když: nejsou tak úplně babské, ale zato jsou dostupné vždy a všude. Navíc to nebude stát víc než pár korun.
Svět je plný špatných zpráv a váš myšlenkový stav zásadně záleží na tom, jak je zpracujete. Mnozí to řeší jednoduše tak, že se těmto zprávám vyhýbají.
Možná, že jste kdysi četli dobrodružnou knihu, s názvem Plavčíci kapitána Bontekoea. Knihu napsal nizozemský spisovatel a novinář Johan Fabricius, a česky vyšla v roce 1935. Ne nebojte se, nebude to čtenářský deník. Příběh se odehrává v Holandsku sedmnáctého století. Přesněji v době, kdy v Evropě zuřila třicetiletá válka.
Rota Nazdar, oficiálně 1. rota praporu C 2. pochodového pluku 1. pluku Cizinecké legie, byla první československá vojenská jednotka působící na území Francie.
Jedním z těch, koho postihl tento osud, byl JUDr. Rudolf Margolius (31. 8. 1913 – 3. 12 1952 ), jedna z obětí v politických procesů. Jeho případ je smutnější o to, že do KSČ vstoupil po válečných útrapách z opravdového přesvědčení. S naivní vírou, že za komunistů bude na světě lépe…
Odešel na moře, aby s královským souhlasem pronásledoval nepřátele Anglie. Vrátil se jako vězeň obviněný z pirátství. Chtěl se hájit, ale nedostal příležitost. Štěstí a přízeň, které ho provázely celý život, se nyní k legendárnímu kapitánovi obrátily zády.
Chtělo by se říct: Podzimní deprese, no a co? Ve skutečnosti se ale vůbec nejedná o nějakou banalitu. Podzimní deprese, splín totiž útočí i na lidi, kteří jinak žádnou psychickou poruchou netrpí. Jak se jí účinně bránit.
Před 150 lety, 30. srpna 1869, přišel v Karlíně čp. 244 na svět Otakar Nekvasil, jeden z kapitánů československého stavebního průmyslu.
Tajuplný a krásný poklad, o kterém se spekuluje několik desítek let. Jantarová komnata. Po druhé světové válce zmizela, a doposud nebyla nalezena. Jaký byl její osud?
Průzkumy potvrzují, že téměř všichni lidé těm méně šťastným poskytují bez náhrady svůj čas a peníze. Můžete si pogratulovat – ze statistického hlediska již nejspíš štědří jste.
Jeho majitelkou byla Mary Shelleyová a dnes se můžeme jen podivit nad tím, jakou svobodu, včetně sexuální, si dokázala začátkem 19. století vydobýt. Sice díky tomu porodila své první dítě, a to nemanželské, ještě před svými 18. narozeninami, ale také se svým Frankensteinem nesmazatelně zapsala do dějin literatury.
Vždy hledal mírové řešení. Navázal přátelství s bílým mužem, které zůstalo pevné až do konce jeho života. Konfederační armáda ho však donutila bojovat a pomstít smrt svých nejbližších. Cochise jako náčelník Středních Čirikavů z jihovýchodní Arizony vedl v šedesátých letech 19. století odpor Apačů proti rozpínání bělochů do jihovýchodních částí Spojených států.
