Jako třeba na Eiffelově věži. Už jenom tím je příběh francouzského inženýra Gustava Eiffela (15. 12. 1832 – 27. 12. 1923) výjimečný. Použití nových konstrukčních materiálů, oceli a litiny, bylo tehdy tak odvážným podnikem, že veřejnost si zapamatovala i jméno toho, kdo byl ochoten se do takového podniku pustit. Což se dnes už sotva stane.
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský se totiž narodil až jako třetí syn Karla Ludvíka Rakouského, nejmladšího bratra Františka Josefa I., takže jeho dynastické vyhlídky opravdu nebyly valné. A když potkal svou životní lásku, která však nebyla urozeného původu, usoudil, že mu stojí za to jí své společenské postavení obětovat.
Vytoužená exotická vánoční dovolená se změnila dílem okamžiku v peklo. Kromě turistů, série vln tsunami vyvolaných podmořským zemětřesením, postihla samozřejmě i místní obyvatele a celkem ve 14 státech ležících u Indického oceánu zabila 230 000 lidí. Nejvíce postiženy byly Indonésie, Srí Lanka, Indie a Thajsko.
A to přesto, anebo právě proto, že nebyl profesionální archeolog. Na svá pátrání si vydělal obchodem a v jeho době byly možnosti archeologů amatérů, nesrovnatelné s těmi, jaké panují dnes. Podstatně větší a k nadšencům jako on přívětivější.
25. prosince 1979 v 15 hodin moskevského času překročili první vojáci Sovětského svazu sovětsko-afghánskou hranici. Maršál Ustinov prohlásil, že sovětská vojska budou v zemi „pár měsíců“. Těch pár měsíců se protáhlo téměř na 10 let.
Kněžna Maria Nikolajevna Volkonská, rozená Rajevská (25. 12. 1805 nebo 22. 7. 1804 – 10. 8. 1863) všechno, co mohla od života dostat, obětovala tomu, aby byla se svým manželem, kterého zcela jistě velmi milovala. Doufejme, že i on jí miloval stejnou měrou.
V životě Kita Carsona se navíc odráží pořádný kus historie Divokého západu, na jehož dobývání se osobně podílel a tím se stal jednou z jeho legend. A věřte, že takový život hned tak někdo nezažije. Trochu dobrodružný byl už i jeho příchod na svět…
Jeho současníci, kronikáři, k němu byli většinou kritičtí, dnes je obvykle považován za pracovitého panovníka a schopného vojevůdce. Býval ale také malicherný, zlostný, mstivý a krutý. V populární literatuře je líčen také jako zemský škůdce zneužívající nepřítomnosti pravého krále Richarda Lví Srdce dlícího na křížové výpravě. Jak to s ním bylo doopravdy?
Co přesně stálo u zrodu této velmi specifické církve se dodnes nepodařilo objasnit ani částečně. Byly to jen vize jejího zakladatele Josepha Smithe, když hmatatelné důkazy chybí? On sám byl o jejich opravdovosti přesvědčen natolik, že ho dodnes následují miliony lidí – mormonů.
Tento osud stihl ve 4. st. n. l. rodinu sv. Flaviána, původně římského prefekta (starostu) křesťanského vyznání, který svou funkci vykonával za císaře Konstantina Velikého. Kruté časy celé rodině nastaly, když se císař roku 351 přidal k sektě ariánů.
Takový život byste asi prožít nechtěli. Tvrdá práce 12 – 14 hodin denně, nemoci, ochrnutí a nakonec slepota. Sovětský spisovatel Ostrovskij toto všechno prožil a popsal proto, že měl pocit, že to má smysl. Vždyť bojoval za komunismus a tím i za lepší zítřek celého lidstva.
Přitom zahynuli všichni lidé na jeho palubě, celkem 259 osob včetně 189 občanů USA, a dalších 11 osob v Lockerbie na místě, kam dopadly trosky letadla. Až do teroristických útoků 11. září 2001 šlo proto o největší teroristický útok namířený proti USA a jeho občanům.
Anebo také ne a jenom jsme si ho špatně vyložili. On totiž jeho výklad není vůbec jednoduchý a někdy může být značně zavádějící. Až tak, že se někteří z nás před sedmi lety takto předpovězeného konce světa opravdu báli.
Vlastně se dá říct, že měl štěstí, že jako bratr nacistického zločince Hermanna Göringa neskončil ve vězení nebo na popravišti. A sotva bychom také hledali jinou dvojici bratrů, jejichž životní postoje, a nakonec i osudy by byly tak rozdílné.
Bylo to 17 let po válce, takže doba nejhoršího nedostatku už skončila, zároveň se však do života domácností začaly promítat důsledky socialistického, mírně řečeno nedokonalého, státního hospodaření. Takže nejdřív se třeba člověk postavil do fronty a teprve pak se ptal, na co se ta fronta stojí.
Leonida Iljiče Brežněva (19. 12. 1906 – 10. 11. 1982) si vybavujeme především jako vrcholného sovětského politika. V čele SSSR také stál neuvěřitelných 22 let, od roku 1964 až do své smrti. Předtím však plnil ale i jiné stranické úkoly.
Jmenoval se Karel Huss (3. 1. 1761 – 19. 12. 1838) a pocházel z české katovské rodině žijící v Mostě. I když rodina byla proti tomu, aby zdědil katovské řemeslo, svému osudu neunikl. Z devíti dětí, které se narodily jeho otci Janu Pavlovi, totiž přežily jen dvě dcery a on. A dívky se pro tuto profesi přece jen jaksi nehodily…
Dne 6. září 1620 podle juliánského kalendáře nebo 16. září podle gregoriánského kalendáře opustila loď Mayflower anglický přístav Plymouth se 102 cestujícími a 25 – 30 členy posádky na palubě a zamířila s nimi k severoamerickým břehům. Jaké byly jejich další osudy?
Na svět přišla tohoto dne roku 1863 v podobě Františka Ferdinanda, nejstaršího syna Karla Ludvíka Rakousko-Uherského, mladšího bratra císaře Františka Josefa I. Když bylo jasné, že právě on se stane jeho nástupcem na trůně, František Ferdinand si již dopředu připravil řadu pozoruhodných reforem.
Simo Häyhä zvaný „Bílá smrt“ během zimní války působil jako odstřelovač a má na kontě zabití 705 rudoarmějců, z toho 505 za použití odstřelovací pušky. Jak se stal nejúspěšnějším odstřelovačem ve známé historii?