V minulém dílu jsme se věnovali bacilům – bakteriím a virům. A dnes bych se ráda podíval na velmi zajímavé související téma – na antibiotika. Protože sezona infekcí je v plném proudu a antibiotika létají ve velkém. Je to nutné? Je to dobré? Je to nebezpečné?
Zimní období je v plném proudu a s ním bohužel proudí i zástupy mikroskopických příživníků! Viry a bakterie jsou na naší planetě holt stejně doma jako my, takže se setkání s nimi nevyhneme.
Staré končí, nové začíná. Nebuďme teď škarohlídi říkající, že se přece nic nemění a jede se pořád dál a na nějaký předěl roků se nehraje. Ne, naše společnost kolektivně vnímá přelom roku jako dosti významný milník, proto využijme tuto možnost nového začátku, která nám může přihrát vítr do plachet a pomoci nám zažehnout jiskru odhodlání a naděje.
Bylo nebylo, kdysi dávno, býval člověk tvorem dynamickým, neustále v pohybu, chodící, skákající, v přírodě pracující. Leč přišel pokrok a jeho průvodním jevem jest, že prakticky veškeré činnosti člověčí vykonávány jsou vsedě…
Je potřeba se periodicky vracet k tématu motivace a odhodlání, protože jen pokud budeme schopni překonat své vnitřní démony, budeme mít možnost kráčet svým životem tak, jak si přejeme.
O tom, co jíst, bylo řečeno už opravdu hodně. Neméně důležitý je ale také způsob, jakým zdravé potraviny konzumujeme! Asi nás nepřekvapí, že jídlo bychom měli jíst v klidu a v pohodě, aby byl jeho přínos co největší. S tím souvisí téma žvýkání, o kterém si dnes povíme něco víc.
Dnes zakončíme naši podrobnou živinovou anabázi. Ještě se pro úplnost podíváme na dva zástupce možných antiživin ze stravy rostlinné i živočišné a na závěr z toho zkusíme upéct nějaký praktický závěr.
V souvislosti s antinutrienty se hovoří o látkách ze stravy rostlinné i živočišné. Ve zpracovaném mase nás ohrožují dusitany, n-nitrosloučeniny, nitrosaminy, polycyklické aromatické uhlovodíky, hemové železo. Na rostlinné si posvítíme dnes.
Pokračujeme v úvahách o živinách a takzvaných antiživinách neboli antinutrientech. Tyto látky najdeme jak v rostlinné, tak v živočišné stravě. A to „anti“ znamená, že byly buď prokázány, nebo že jsou předpokládány jejich nežádoucí účinky v těle, například na vstřebávání jiných důležitých živin.
Kam šlápne věda, tam nezůstane kámen na kameni. A kam šlápne lidová tvořivost, je někdy těžké najít i ten kámen. Obzvlášť pokud se k tomu přidá vidina možného výdělku…
Hořčík neboli magnézium je prvek, který má nepostradatelný přínos pro správné fungování našeho organismu – podílí se na více než třech stovkách rekací v těle! Setkáváme se s ním běžně v jídle, ale někdy se stane, že ho přijímáme méně než by bylo záhodno, nebo jeho potřeba v našem organismu stoupá a musíme ho tedy doplnit.
Představte si, kdybyste žili podle všech zaručených rad a doporučení, která jste za posledních pár let slyšeli. Čtete nějaký článek a souhlasně pokyvujete hlavou, slyšíte šokující zdravotní souvislosti a dušujete se, že všechny ty negativní vlivy odbouráte!
Mozkové vlny. Zní to možná trochu tajuplně, ale je to jev v dnešní době již dosti dobře probádaný. I když – co si budeme povídat – mozek je ve skutečnosti mnohem složitější, než si vůbec dokážeme představit, a je více než pravděpodobné, že nám ještě připraví mnohá překvapení a možná i nové vlny.
Nedávno probíhala v médiích živá diskuse o vážně nemocných lidech, konkrétně o onkologických pacientech, a o tom, jak moc si mohou nebo nemohou za to, že se u nich jejich nemoc rozvinula. A to mě přimělo k tomu, abych také přidala určitý náhled a názor na problematiku odpovědnosti za náš zdravotní stav.