Objeví se na záhoně, v kompostu, v trávě i ve skleníku. Některé vypadají jako opravdové houby, jiné však působí poněkud nezvykle a možná vás překvapí, že jsou jedlé a lze z nich připravit chutné pokrmy.
Situace s onemocněním covid-19 je velmi vážná. Prezident České lékařské komory Milan Kubek popsal reálný stav epidemie. Před koronavirem by se měli mít na pozoru i mladí a zdraví lidé. I u nich se dokumentují změny na srdci a na plicích, říká šéf lékařské komory v rozhovoru.
Jen malá skupinka seskakuje doprostřed divočiny, aby vzdorovala velkému lesnímu požáru. Tak vypadá akce „smokejumpers“ neboli „kouřových skokanů“. U nás bychom je mohli označit za parahasiče, do českého jazyka však tento termín přesně nepřekládáme, zřejmě z toho důvodu, že v našich podmínkách se tyto jednotky hasičů nevyskytují.
Tentokrát se naše kroky obrátí směrem k Dolním Beřkovicím. Tato nevelká obec má díky Lobkowiczkému panství velkolepou historii protkanou řadou významných osobností. Několik z nich si nyní představme.
Za 1. republiky se z jeho fórů váleli lidé smíchy a před Hitlerem raději utekl za oceán. Když se pak vrátil, bez Voskovce už to nikdy nebylo ono. Přesto se stal českým klasikem a jeho citáty zdobí nejednu putyku. Od chvíle, kdy Jan Werich podlehl rakovině hrtanu, uplynulo 31. října již 40 let.
Ošetřovné bude stát vyplácet zřejmě po celou dobu uzavření škol kvůli epidemii koronaviru nebo nařízené karantény dítěte. Dávka má činit 70 procent denního vyměřovacího základu. Předlohu schválili poslanci i senátoři ještě ji musí podepsat prezident.
Celkem 8 titulů Stavba roku 2020, 17 zvláštních cen, dvě ceny veřejnosti a titul pro stavbu v zahraničí bylo uděleno ve 28. ročníku prestižní celorepublikové soutěžní přehlídky Stavba roku 2020.
Dnešní doba je příliš úzkoprsá. Ztrácí se smysl pro ironii, nadsázku, recesi. Bere se příliš vážně. Tak, až je směšná. Ztrácí touhu udělat něco bláznivého, co oslní, ohromí, nebo i vyděsí. Nebylo to však vždycky.
Sezona dozrávání „vlašáků“ a plodů jírovce maďalu, tedy takzvaných kaštanů koňských je tady. Zatímco ty první sklízíme cíleně a plánujeme, jak z nich budou nádivka martinských rohlíčků nebo vánoční cukroví chutnat, ty druhé sbíráme jako potravu pro zvířata nebo jen pro radost.
Losos je skvělá a zároveň velmi zajímavá ryba. Dokáže totiž žít ve sladké i ve slané vodě. Do sladkovodních řek navíc migruje, aby se v nich rozmnožil. Po cestě přitom zažívá plno nástrah v podobě rybářů nebo hladových medvědů. Lososí maso je navíc neuvěřitelně zdravé.
Obrovské rozkrádání evropských fondů určených pro Regionální operační program (ROP) Severozápad neuniklo pozornosti Bruselu, ten kvůli tomu pozastavil na některé dílčí projekty další dotace.
Podle názoru odborníků bude na naší planetě v roce 2050 téměř 10 miliard lidí a o padesát let později 11,2 miliardy lidí. Nelze si tedy nepoložit otázku, jestli bude pro tak velké množství lidí dostatek potravy, aby nedocházelo k potravinovým krizím.
Podle údajů Českého statistického úřadu až 43 % zaměstnanců a až 60 % živnostníků pocítilo – kvůli dopadům pandemie – problémy na pracovním trhu. Mnozí dokonce byli nuceni změnit obor. Krize se dotkla i lidí po padesátce. Pozitivní zprávou je, že pokud se adaptují, mají stále vysoké šance na získání kvalitního zaměstnání.
Plejtvák obrovský, mořský savec z řádu kytovců, je největším tvorem, jaký kdy na Zemi vůbec žil, a to alespoň z hlediska tělesné hmotnosti. Největší jedinci mohou dosahovat délky i více než třicet metrů. Delší byli pouze někteří druhohorní sauropodní býložraví dinosauři, kteří však nebyli tak těžcí. Hmotnost plejtváků obrovských zoologové odhadují na sto padesát až dvě stě tun. Jen jejich jazyk může vážit až čtyři tuny, tedy v podstatě stejně jako dospělý slon. Údajně se prý dožívají věku kolem osmdesáti let.
Větší břicho lidi obvykle velmi trápí. A jak by ne, je to celkem nebezpečná záležitost, orgány se nám totiž obalují tukem. To je samozřejmě zásadní problém. Má to totiž vliv na jejich funkci. Významně se zpomalují a celkově nemusí fungovat tak jak by měly. Už naše babičky měly zaručené recepty na to, jak hubnout a věděly, že břicho je to první, co musí jít dolů.
Chytli jste covid nebo chřipku či jste „jen nachlazeni? Uvařte si vývar! Vývar ze zeleniny a kostí je skvělou vzpruhou pro naše tělo i duši. Žádná novinka pod sluncem, něco takového věděly už naše prababičky. Vývar slouží také jako základ pro celou řadu pokrmů jako jsou polévky, či omáčky. Bohatá chuť a vůně vývaru zkrátka dokážou naprosto omámit.
Nevím jak vy, ale já považuji podzim za nejkrásnější roční období. Hýří barvami a člověku přináší klid na duši. Kráčet neslyšně v tichu a mlze. Dýchat nahořklou vůni tlejícího listí. Kapičky rosy na opuštěných pavučinách. Zeleň ustupuje nekonečnému počtu odstínů žluté a červené. Ta zelená nás bude zajímat.
Velké šelmy celosvětově ubývají, avšak severoameričtí kojoti jsou v tomto případě výjimkou. Jejich populace naopak neustále roste a dobývá stále větší a větší území.
Připravovala se jednoduše, s bylinami a kořením a opékala se na ohni. Zvěřinové pochoutky se podávaly především na dvorech šlechty, pro niž tehdejší kuchaři vymýšleli ty nejrafinovanější kombinace. Dnes je pro většinu z nás zvěřina lahůdkou, kterou si dopřáváme jen občas.
Nejčastější větou, která zaznívá v okamžiku, kdy se výzkumnice Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu AV ČR a Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy ptají policistů, sociálních pracovnic z OSPOD nebo Intervenčních center na fungování systému pomoci obětem domácího násilí, je podle jejich slov „člověk od člověka“. Podle výzkumnic to svědčí o nekonzistenci.
