• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • 12.1.2020
    Zajímavosti

    Murad IV., šílenec, alkoholik a vrah na osmanském trůně

    Když sultán Osmanské říše Murad IV. v roce 1623 usedl na trůn po smrti svého otce Ahmeda I., bylo mu pouhých 14 let. Měl za sebou šest let života ve Starém paláci, což bylo v podstatě vězení, i když luxusní. Den po svém nástupu na trůn dal do Starého paláce uvěznit svého strýce Mustafu, který byl donucen se vzdát trůnu. Mustafa ve Starém paláci zůstal již do konce života a stejný osud postihl i Mustafovu matku. Její roli nahradila matka sultána Murata IV. Kösem, když v prvních letech vlády svého syna vykonávala úřad regentky. Její další synové byli po dosažení věku, kdy mohli být hrozbou pro Murada, uvězněni do Zlaté klece a Murad je nakonec, až na jednoho, kterého ochránila matka, nechal zavraždit.

    10.1.2020
    Zajímavosti

    Miloval své mrtvé. Mrazivý příběh islandského farmáře

    Rodinná tragédie mu zatemnila mysl. Osud šťastné rodiny, která žila na malé farmě na severu ostrova, se změnil v jedné jediné sekundě. Thorstein Gunarson si nikdy nepřestal vyčítat, že to byla jeho chyba. A tak se pokusil vše napravit i navzdory smrti.

    10.1.2020
    Zajímavosti

    Ctižádostivý válečný dobrodruh a posila vojsk Marie Terezie

    František baron Trenck se narodil zřejmě 1. ledna 1711 v italské Kalábrii jako syn císařského podplukovníka. Jeho rodové jméno bylo odvozeno od dnes již neexistujícího sídla Trenckburgu, nacházejícího se původně v Prusku.

    3.1.2020
    Zajímavosti

    Již v předminulém století zastavoval nebezpečné epidemie. Pokrokový doktor Kusý přišel také jako první s myšlenkou zdravotního pojištění

    Emanuel Kusý se narodil v Mohelnici na Šumpersku 22. března 1844. Uplynulo tak již 175 let od narození tohoto moravského rodáka. Jeho otec byl lékař, a tak není divu, že Emanuel po úspěšném absolvování gymnázia v Olomouci zatoužil být lékařem. Rozhodl se pro studium medicíny na prestižní lékařské akademii Josefinum na vojenské lékařské akademii ve Vídni.

    9.12.2019
    Zajímavosti

    Vlčí dítě Evropy. Muž, který mohl být princem. Kašpar Hauser se stal jednou z největších záhad 19. století

    Jeden z nejpodivnějších příběhů z počátku 19. století. Chlapec, kterému dali jméno Kašpar Hauser, se objevil v roce 1828 v Norimberku. Neuměl chodit, jíst příborem, oblékat se, ani mýt. Přestože byl již dospělý, mluvil jazykem tříletého dítěte a jeho duchovní obzor vypadal obdobně. Těžko říct, zda byl duševně nemocný, nebo mentálně postižený, jako by celý život prožil v nějakém domácím vězení. Jen v ruce žmoulal list, na kterém stálo, že je synem služky a vysloužilého vojáka.

    6.12.2019
    Zajímavosti

    Nemoc z lásky. Smutný osud múzy Augusta Rodina, francouzské sochařky Camille Claudel

    Byla krásná, vzdělaná a talentovaná. Život mladé studentky sochařství změnilo osudové setkání s nejslavnějším francouzským sochařem Augustem Rodinem. Stala se jeho múzou, modelkou i milenkou. Když ale jejich vášnivý vztah nakonec skončil, propadla těžkým depresím, které se pozvolna začaly měnit v duševní onemocnění.

    5.12.2019
    Zajímavosti

    Zdobení těla tetováním je starší než první egyptští faraoni. Infračervená termografie odhaluje stará tajemství

    Nejen slavný Ötzi, který byl v roce 1991 nalezen v Alpách, ale rovněž dvojice egyptských mumií, žena a muž, ve stáří asi 5000 let, nám dokládají, že tetování je ještě starší než oni. Bylo totiž provedeno velmi kvalitně, tedy jistě již v jejich době bylo prakticky zvládnuté na výborné úrovni a zřejmě se zdaleka nepoužívalo pouze ojediněle. Dvojice už více než sto let leží jako exponáty v Britském muzeu v Londýně.

    Zlaté ruce
    4.12.2019
    Zajímavosti

    Jsme zase o kousek blíž k objevení zlatého pokladu? Kde se dnes vlastně skrývá mnohokrát prokleté zlato Inků

    O tragickém konci incké civilizace zapříčiněném vpádem Španělů bylo napsáno již mnoho knih. Hlavním důvodem zániku této velké říše bylo zlato. Tento kov, který byl a je v naší civilizaci velmi cenným platidlem, však měl pro Inky zejména náboženský význam. Zlato pro Inky totiž bylo symbolem čistoty, Slunce a plodnosti země. Ani u Inků však zlato nesměli vlastnit obyčejní lidé, nýbrž pouze panovník a jeho rodina. Tato tradice byla hluboce zakořeněná a nahrávala tak dobyvatelům po několik generací. Pochvalovali si skutečnost, že domorodci při těžbě zlata nekradou. Taková byla úcta k tomuto kovu ještě 200 let po zániku Incké říše.