V minulém úvodním díle jsme si řekli o tom, co cholesterol vlastně je, jaké má v těle funkce a kde se bere. A také jsme zjistili, že existuje více druhů cholesterolu. Dnes se podíváme na další praktické informace o tomto důležitém hráči na poli našeho zdraví.
Onemocnění srdce a cév patří v České republice k nejčastějším příčinám úmrtí (kolem 50 %). Ve srovnání s evropským průměrem jsou u nás kardiovaskulární choroby až 2x častější. Nespokojme se se smutnou statistikou a pojďme s tím něco udělat!
Stres, stres, stres! Toto hrůzostrašné slovo zní v posledních letech jako všudypřítomná mantra, děsí nás, pronásleduje, svírá nám hrdlo. Co vlastně ale ten stres znamená a jaké má následky? A je to věc veskrze špatná, nebo z ní můžeme přeci jen získat něco dobrého?
Někdy to vypadá, že se pere srdce s hlavou. Že jeden druhého shazuje, upozaďuje, zesměšňuje. Společnost je rozdělena a rozkmotřena, protilehlé tábory nemohou najít společnou řeč. Ale o tom by to přeci mělo být! Nalézt společnou řeč! To přeci znamená býti člověkem, a to sice člověkem honosícím se přízviskem rozumný…
Jistě jste již slyšeli o modrých zónách – a teď nemyslím ty parkovací! Jako modré zóny se označuje pět oblastí na světě, kde se lidé dožívají výrazně vyššího věku než na ostatních místech naší planety. A dokonce se ho dožívají ve zdraví!
V minulém dílu jsme se věnovali bacilům – bakteriím a virům. A dnes bych se ráda podíval na velmi zajímavé související téma – na antibiotika. Protože sezona infekcí je v plném proudu a antibiotika létají ve velkém. Je to nutné? Je to dobré? Je to nebezpečné?
Zimní období je v plném proudu a s ním bohužel proudí i zástupy mikroskopických příživníků! Viry a bakterie jsou na naší planetě holt stejně doma jako my, takže se setkání s nimi nevyhneme.
Staré končí, nové začíná. Nebuďme teď škarohlídi říkající, že se přece nic nemění a jede se pořád dál a na nějaký předěl roků se nehraje. Ne, naše společnost kolektivně vnímá přelom roku jako dosti významný milník, proto využijme tuto možnost nového začátku, která nám může přihrát vítr do plachet a pomoci nám zažehnout jiskru odhodlání a naděje.
Bylo nebylo, kdysi dávno, býval člověk tvorem dynamickým, neustále v pohybu, chodící, skákající, v přírodě pracující. Leč přišel pokrok a jeho průvodním jevem jest, že prakticky veškeré činnosti člověčí vykonávány jsou vsedě…
Je potřeba se periodicky vracet k tématu motivace a odhodlání, protože jen pokud budeme schopni překonat své vnitřní démony, budeme mít možnost kráčet svým životem tak, jak si přejeme.
O tom, co jíst, bylo řečeno už opravdu hodně. Neméně důležitý je ale také způsob, jakým zdravé potraviny konzumujeme! Asi nás nepřekvapí, že jídlo bychom měli jíst v klidu a v pohodě, aby byl jeho přínos co největší. S tím souvisí téma žvýkání, o kterém si dnes povíme něco víc.
Dnes zakončíme naši podrobnou živinovou anabázi. Ještě se pro úplnost podíváme na dva zástupce možných antiživin ze stravy rostlinné i živočišné a na závěr z toho zkusíme upéct nějaký praktický závěr.
V souvislosti s antinutrienty se hovoří o látkách ze stravy rostlinné i živočišné. Ve zpracovaném mase nás ohrožují dusitany, n-nitrosloučeniny, nitrosaminy, polycyklické aromatické uhlovodíky, hemové železo. Na rostlinné si posvítíme dnes.
Pokračujeme v úvahách o živinách a takzvaných antiživinách neboli antinutrientech. Tyto látky najdeme jak v rostlinné, tak v živočišné stravě. A to „anti“ znamená, že byly buď prokázány, nebo že jsou předpokládány jejich nežádoucí účinky v těle, například na vstřebávání jiných důležitých živin.
Kam šlápne věda, tam nezůstane kámen na kameni. A kam šlápne lidová tvořivost, je někdy těžké najít i ten kámen. Obzvlášť pokud se k tomu přidá vidina možného výdělku…