Znělcový vrch Ortel se nachází na Českolipsku mezi obcemi Cvikov a Sloup v Čechách v nadmořské výšce 554 metrů. I když okolní krajina je plná dalších kopců, Ortel již na první pohled působí zvláštním dojmem.
Nedaleko lázeňského města Karlovy Vary, přibližně deset kilometrů východně, v nadmořské výšce 717 metrů na čedičovém kopci najdeme již z dálky nepřehlédnutelnou zříceninu hradu Andělská Hora. Hrad se nachází na Andělské hoře a původně byl německy nazýván Engelsburg. Jedná se o jednu z nejkrásnějších hradních zřícenin Karlovarska.
Romantická architektura zdaleka nemá jednotný styl, neboť se architekti od přelomu 18. a 19. století ohlížejí do minulosti, do jiných historických období a kultur. Počátky romantismu spadají do doby odtržení umění od přítomnosti a jsou ovlivněny nostalgickým zaměřením na minulost, tedy historismem.
Bez černý je listnatý keř nebo malý stromek dorůstající do výšky přibližně 3 – 7 metrů, který má široké využití v léčitelství, farmacii i potravinářství. Lze jej najít na vlhkých lesních mýtinách, v roklích, na mezích i v parcích po celé Evropě, s výjimkou nejsevernějších oblastí, a dále také v Asii, až po západní Sibiř.
Štika obecná, dravá ryba z čeledi štikovitých, patří k nejznámějším sladkovodním dravcům Evropy a k nejobávanějším predátorům našich vod. Kromě rychlosti a velice ostrých zubů jsou jejími hlavními zbraněmi rovněž i inteligence a téměř nekonečná trpělivost.
Léčebné Lázně Kynžvart se nacházejí na slunečném jihozápadním svahu Slavkovského lesa v podhorské oblasti v nadmořské výšce 730 metrů. Jihozápadní orientace umožňuje intenzivnější oslunění, a to až o 30 %.
Obojživelný mlok skvrnitý byl v dřívějších dobách všeobecně spojován s množstvím poměrně zvláštních až zázračných schopností. Byl považován například za ohnivého tvora a k živlu ohně si lidé vztahovali rovněž i mnoho jeho vlastností. Poměrně dlouhé období se kupříkladu tradovalo, že kdo se natře krví mloka, tomu nemůže oheň nikterak ublížit.
Rak říční u nás v současné době není příliš rozšířeným živočišným druhem a neustále vykazuje klesající tendenci co do počtu jedinců, ačkoliv v dávné minulosti tomu rozhodně tak nebylo. Rak dal dokonce pojmenování i jednomu krásnému středočeskému městu.
Karavela je malá, snadno ovladatelná loď s původně trojúhelníkovými plachtami. Jejími dvěma hlavními výhodami jsou nízká hmotnost a vysoká rychlost. Mimo jiné měla také schopnost křižovat proti větru, a to zásluhou tvaru svých plachet. Výborně se tedy hodila k průzkumu zaoceánských dálek.
Fenomén zvaný kulový blesk doposud není dostatečně prozkoumán a vysvětlen. Popisován je většinou ve tvaru koule nejrůznějších velikostí, od malého hrášku až do objektu o průměru několika metrů, obvykle však prý údajně bývá veliký jako pomeranč až fotbalový míč. Často bývá spojován s bouřkami, avšak tento jev trvá déle než blesk trvající pouhý zlomek sekundy.
Zámek Úsobí najdeme ve stejnojmenném městyse vzdáleném čtrnáct kilometrů od Havlíčkova Brodu. Protéká tudy Úsobský potok, který je levostranným přítokem řeky Sázavy. První písemná zmínka o Úsobí pochází již z roku 1307.
V polovině 14. století nebyla Evropa tak zaostalá, jak se často dozvídáme například z literatury. Jednalo se naopak o období rozkvětu, kdy kupříkladu vznikalo mnoho uměleckých děl. Dařilo se obchodu a migrace obyvatelstva byla na svoji dobu poměrně velká. Jedním z nejrušnějších byl život ve městech na severu Itálie. Dalo se tedy předpokládat, že při takovém stupni zalidněnosti hrozí dříve nebo později vypuknutí nějaké nakažlivé choroby.
Příliš mnoho opuštěných míst v naší republice dnes již nenajdeme. Jsou však i taková, kam přes čtyřicet let mnoho lidí nezavítalo.
Kynžvartský středověký hrad založil Přemysl Otakar II., aby střežil hranice a také chebskou obchodní stezku. Ruiny hradu se až do dnešních dnů tyčí nad městem Lázně Kynžvart, a to ve vzdálenosti přibližně jeden kilometr od města. Zříceninu hradu najdeme mezi Šibeničním vrchem a Špičákem na Hradním (nebo též Zámeckém) vrchu. Vidět zde můžeme doposud poměrně dobře zachované zbytky obvodových zdí a také pozůstatky strážní věže s hladomornou.
Jeden z nejmalebnějších majáků v celé Evropě, Ar-men, najdeme na stejnojmenném skalisku u francouzského pobřeží Bretaně. Od hladiny je vysoký přibližně 33,5 metru. Už v 18. století byla zdejší velice bouřlivá mořská oblast dobře známa. Okolní moře je pro lodi skutečně velice nebezpečné a četná ztroskotání lodí v této oblasti vedla rovněž i k pověstem o místních čarodějnicích nazývaných Gallizenae.
Země bývá pro svoji převažující modrou barvu díky množství moří a oceánů nazývána „modrou planetou“. Asi 71 % zemského povrchu představuje právě voda. Na jiných tělesech ve Sluneční soustavě však najdeme vody ještě mnohem více než na naší domovské planetě.
Jen malá skupinka seskakuje doprostřed divočiny, aby vzdorovala velkému lesnímu požáru. Tak vypadá akce „smokejumpers“ neboli „kouřových skokanů“. U nás bychom je mohli označit za parahasiče, do českého jazyka však tento termín přesně nepřekládáme, zřejmě z toho důvodu, že v našich podmínkách se tyto jednotky hasičů nevyskytují.
Podle názoru odborníků bude na naší planetě v roce 2050 téměř 10 miliard lidí a o padesát let později 11,2 miliardy lidí. Nelze si tedy nepoložit otázku, jestli bude pro tak velké množství lidí dostatek potravy, aby nedocházelo k potravinovým krizím.
Plejtvák obrovský, mořský savec z řádu kytovců, je největším tvorem, jaký kdy na Zemi vůbec žil, a to alespoň z hlediska tělesné hmotnosti. Největší jedinci mohou dosahovat délky i více než třicet metrů. Delší byli pouze někteří druhohorní sauropodní býložraví dinosauři, kteří však nebyli tak těžcí. Hmotnost plejtváků obrovských zoologové odhadují na sto padesát až dvě stě tun. Jen jejich jazyk může vážit až čtyři tuny, tedy v podstatě stejně jako dospělý slon. Údajně se prý dožívají věku kolem osmdesáti let.
Velké šelmy celosvětově ubývají, avšak severoameričtí kojoti jsou v tomto případě výjimkou. Jejich populace naopak neustále roste a dobývá stále větší a větší území.