Jak se z brusičky v kovovýrobě stane nejúspěšnější odstřelovačka v celé známé historii na světě vůbec? Nenávist k fašistickým okupantům živená i osobní ztrátou a zároveň i rozvaha a štěstí. Tak Ljudmila Pavličenková zabila celkem 309 nepřátelských vojáků a důstojníků, z toho 36 odstřelovačů.
A třeba si přitom vzpomenout i na příslušnou báseň Jana Nerudy Romance o Karlu IV. Nakonec první stopu, co že to vlastně Karel IV. pil za víno, nalézáme právě tady…
Alespoň tak o tom vypráví anglická legenda z 11. století o lady jménem Godiva, manželce nadutého, sobeckého a krutého lorda Leofrika, hraběte z Mercie. Na jeho panství se nacházelo i město Coventry a jeho obyvatelé se jednoho dne dozvěděli hodně nepříjemnou zprávu.
Protože to je barva holčičí a žádná normální osoba mužského rodu přece nechce být osobou rodu ženského. Tedy někým, kdo je z jejich úhlu pohledu od přírody tím slabším a tedy méněcenným. Jenže každá mince má dvě stránky…
O co jde? Vlastně by se to dalo nazvat evoluční strategií. Samec, a to i lidský, cítí větší ochotu k sexu s novými partnerkami než s těmi, které již zná. A to proto, aby se jeho geny mohly rozšířit co možná nejvíce. Své jméno dostal tento jev podle historky, která se traduje o 30. prezidentovi Calvinovi Coolidgeovi (1872 – 1933) a jeho manželce.
Rusové, luxus, drahota a filmový festival, to až donedávna symbolizovalo naše nejznámější lázně – Karlovy Vary. A taky nápisy v azbuce. Jenže Rusové prý už odešli, litují místní, a zbyla jen ta drahota. Koronavirus sebral Karlovým Varům totéž, co ve zbytku republiky, navíc i ten filmový festival. Ve vzduchu tady visí jen jedna otázka: A co dál?
A to konkrétně v tomto životě 85. Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, většinou nazývaný jen Tändzin Gjamccho, se narodil 6. července 1935 ve vesničce Tagccher v tibetské provincii Amdo. A nestalo se tak poprvé. Co zajímavého ho potkalo v tomto vtělení?
O podstatě komunistické spravedlnosti se začátkem 50. let u nás přesvědčil americký novinář William Nathan Oatis. Dnes je jeho případ téměř zapomenutý, ale otřesný zůstává stále stejně. Že si před komunistickou zvůlí nemohli být jisti vlastní občané bylo u nás i v SSSR normou. Ale občan USA?
Tak podivně se měly v 60. letech jmenovat rakety vyvíjené v rámci sovětského programu „hvězdných válek“. SSSR s touto ideou předběhl USA o víc než dvacet let a kdyby ji dokázal i realizovat, svět by dnes vypadal úplně jinak.
Možná ani manželka nebo milenka nestojí nějakému muži blíž než jeho osobní sekretářka. A když je tím mužem Adolf Hitler a když se potom taková sekretářka rozhodne o své práci pro něj sepsat paměti, stane se pak slavnou téměř jako on.
Asi nikdo dnes nemůže prožít života tak dobrodružný jako španělský dobyvatel Pizarro. Už jen proto, že Amerika byla dávno objevena a není co dobývat. Ale ani dobyvatelem nemůže být každý. Bez osobní tvrdosti to nejde.
Jeho jméno si dnes asi u nás vybaví jen málokdo, přesto byl Stephen Grover Cleveland, 22. a 24. prezident USA (18. 3. 1837 – 24. 6. 1908) osobností zajímavou, možná i poněkud zvláštní. V 2. půlce 19. století se ale na to zas až tak nehledělo.
Islámský náboženský i vojenský vůdce Mahdí usiloval v životě o dvě věci – zbavit rodný Súdán britské koloniální nadvlády a šířit islám, jak to jen půjde. Jeho hlavním pracovním nástrojem se za tím účelem stal džihád – muslimská svatá válka vedoucí k vyhlazení nevěřících.
O americkém gangsterovi Benjaminovi „Bugsy“ Siegelovi lze plným právem říct, že jeho sen byl větší než on sám a nakonec ho zabil. V osobnosti tohoto výjimečného muže se sešly nadprůměrná inteligence a odvaha s rysy jasného šílenství. Prostě (sebe)vražedná kombinace.
Shodou nešťastných souvislostí se 18. června 1945 na přerovském nádraží setkaly dva transporty. V jednom čs. vojáci, v druhém civilisté – Němci, Maďaři a Slováci. Vyhrocená situace vedla k podobné tragédii, jaké se odehrávaly při tzv. divokém odsunu.
Čas od času se u některých lidí objeví nadpřirozené jevy, jako např. tzv. stigmata – rány připomínající Kristovo utrpení. Nevíme, jak k tomu dochází a i pro církev je obtížné uvěřit, že je něco takového vůbec možné. U otce Pia však pochybovat nelze.
Únos amerického dopravního letadla v roce 1985 spadá do období značně napjatých vztahů mezi USA, Izraelem a celým arabským světem provázených i teroristickými útoky a únosy letadel. Nevinným rukojmím v nich šlo vždy o život a ne všechna také přežila.
Přesněji pouzdro, které tato kosmická sonda vypustila nad jejím povrchem. V té chvíli měla za sebou čtyři měsíce letu a před sebou historický úspěch. A také získání dalšího kosmického prvenství pro SSSR. Samozřejmě to nebylo zadarmo.
Jenomže ne u nás, ale ve Francii v době vlády Pařížské komuny od 18. března do 28. května 1871. Myšlenku zlikvidovat památeční sloup na náměstí Vendôme tomuto revolučnímu orgánu navrhl socialisticky orientovaný malíř Gustave Courbet.
