• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • 11.5.2019
    Zajímavosti

    Kvůli nemoci musel do invalidního důchodu, ten si krátil psaním. Český Verne se jmenoval J. M. Troska

    Česká sci-fi literatura, první poloviny dvacátého století, by zřejmě byla obtížnou maturitní otázkou. Někteří studenti by si vzpomněli na Karla Čapka, ale pak by zřejmě začali váhat. Jakub Arbes se svými romanety a Svatopluk Čech s panem Broučkem na Měsíci, to je století devatenácté. Ti svědomitější znají Jana Weisse, a jeho Dům o tisíci patrech, z roku 1929. Iniciační, psychologický román, literární ztvárnění snů v tyfových horečkách. A co dál? Marie Grubhofferová a její dětský sci-fi román, Prázdniny ve hvězdách, z roku 1947?

    10.5.2019
    Zajímavosti

    Skvrnitý tyfus se s nikým nemazlí. Díky němu však vznikl nový, fantastický svět

    Legionářská uniforma mi připadala jako zjevení. I ten voják, který na mě promluvil česky. Po nekonečných dvou letech zajetí. Modrošedá barva rakouského pěšáka byla vystřídána barvou okolní stepi. Ruské důstojnictvo a velitelé už z tábora dávno utekli. Zůstal jen lékař, starší muž, který už viděl tolik smrti, že po dalším dobrodružství netouží. Tam, kdesi na západě je prý hrozný zmatek. Vojáci houfně dezertují, každý střílí na každého. V Petrohradu dokonce propukla revoluce a car byl svržen. Nyní už konečně sedím ve vagóně, mezi svými. Občas se štípnu, jestli to zase není nějaký bláznivý sen. Pak vydechnu úlevou. Zajatecký tábor Tockoje, se svými tyfovými hroby, plnými těl a vápna, je konečně minulostí.

    9.5.2019
    Krimi

    Brutální a krvelační jsou jen oni. Pověst a ideologie režimu musela zůstat čistá a neposkvrněná. Čikatilo, Občan X

    Sérioví vrazi byli v lidských dějinách vždy. Pokud to byl někdo, kdo patřil mezi horních deset tisíc, byl uklizen bez humbuku a jásání, aby na šlechtickém rodu neulpěla ani skvrnka. Ideologie na státní úrovni ještě zdaleka nebyla tak rozhodující. To se však mělo brzy změnit. Dvacáté století, se dvěma totalitním režimy, nacismem a komunismem nebylo dosud v tomto směru překonáno. Jeden mrtvý je tragédie, milion mrtvých je statistika. Tyto režimy se v případech brutálních vražd, tedy i vražd se sexuálním motivem, chovaly naprosto stejně. Jejich pověst, jejich ideologie byla nadevšecko. Musela být čistá, neposkvrněná, oslňující. Masy lidí neměly a nesměly pochybovat o její dokonalosti. Téměř k dokonalosti dotáhl tento přístup poválečný Sovětský Svaz.

    8.5.2019
    Zajímavosti

    Ke Germánům přistupoval z pozice poloboha, a to se mu nevyplatilo. Vare, Vare, vrať Římu legie

    Prší již třetí den a les se zdá být nekonečný. Zbytky kdysi hrdého římského vojska se marně pokoušejí nalézt cestu z toho zeleného pekla. I ruce silných legionářů se třesou slabostí. Jejich kožené štíty, nasáklé vodou se nedají udržet. Jakmile si však některý z nich chce odpočinout, zasviští šíp. Vojáci jsou nakonec pobiti a velitelé včetně Vara ukončují svůj život vlastními meči. Zpráva brzy doletí do Říma. Naprostá hrůza a zděšení. Senát mimořádně zasedá. Císař Augustus svírá hlavu v dlaních. Vare, Vare, vrať mi moje legie. Tohle přání nebude vyslyšeno.

    7.5.2019
    Zajímavosti

    Od vesnických zvoniček, až po chrámové obry. Zvony, poslové věcí radostných i tragických

    Genius loci je fenomén, o kterém nediskutují ani ti nejzarytější skeptici. Žádná vědecká metoda ho neodhalí, ale člověk si je jeho přítomností naprosto jist. Nedá se vysvětlit, dá se jenom vnímat a senzitivní lidé o něm nepochybují. Mohli bychom však zajít ještě dál? Proč ne. I věci mají duši. Absorbovaly lidskou práci a myšlenky a nyní žijí. Svým specifickým způsobem, ale žijí. Vnímají své okolí. Mají nepochybně jiná časová měřítka a jeden lidský život je jen kratičkou návštěvou, kterou ani nezaregistrují.

    6.5.2019
    Zajímavosti

    Bydlel u něj Johannes Kepler a zasloužil se o české školství. Jeho jméno je nyní zvěčněno na Národním muzeu

    Věda, to nejsou jenom geniální učenci, objevitelé, vynálezci. Jsou to i lidé, kteří zasvětili svůj život i každodenní tvrdé práci s tím rizikem, že se třeba nikdy nedočkají chvíle, která začne nést svoje ovoce. Knihy jsou pro ně prostředkem, nikoliv cílem. Netrpí velikášstvím, přehnanou ješitností a pocitem výjimečnosti, jako mnoho jiných. Takovým byl i Martin Bacháček, dlouholetý rektor Univerzity Karlovy.

    5.5.2019
    Zajímavosti

    Symbol začátku a konce lidského života. Návraty první hvězdné dámy

    Skupinka mužů pokuřujících před domem tiše hovoří. Je chladno, ale domů nikdo z nich nepospíchá. Jeden z nich byl právě vyhnán na mráz a ostatní sousedé s ním ze solidarity sdílejí stejný osud. Poručila to porodní bába. V domě za jejich zády právě přichází na svět nový člověk. Muži si mají o čem povídat. Nádherná kometa na obloze poutá už několik dní pozornost všeho lidstva. Je třicátého listopadu roku 1835. I umírání je součástí života. Smrt splnila svůj úkol, a živí právě otevírají okno, aby duše měla volnost k odletu. Je vlahá jarní noc a na obloze svítí nádherná kometa. Vrátila se znovu, po sedmdesáti pěti letech. Je dvacátého prvního dubna 1910.

    4.5.2019
    Zajímavosti

    Naše planeta není nafukovací. Mars, náš budoucí domov

    Jasné, jarní noci v těchto dnech, přímo lákají k tomu, aby je člověk prožil pod širým nebem. Rozjařená společnost se již odebrala pokračovat s radovánkami do chaty a vy jste u ohně osaměli. Už nepřikládáte. Oheň stejně dohasíná, rudě žhnoucí uhlíky s tichým, jakoby skleněným cinkáním pomalu vychládají. Hvězdnaté nebe je velmi zajímavé. Zimní souhvězdí s pokračujícím večerem pomalu zapadají. Souhvězdí Býka je naštěstí ještě nad obzorem. Plejády i oranžový obr Aldebaran. Je tam však i jeden načervenalý kotouček, který na hvězdných mapách není. Má stejnou barvu jako uhlíky na dohasínajícím ohništi. Nebliká jako jeho okolí. Je to planeta Mars.

    3.5.2019
    Zajímavosti

    Nový život dostal šanci a využil ji. Život si dokáže najít cestu

    Život není žádná křehká květina, jak by se na první pohled mohlo zdát. Není to nic choulostivého, co by potřebovalo trvalou, úzkostlivou péči a skleníkové prostředí. Jinak vnímá život člověk, jinak ho vnímá vesmír. Antropocentrismus není tím správným směrem, kterým by se měl člověk ubírat. Život na této planetě je velmi starého data. Stojíme před tak hlubokou propastí času, že se vymyká každé snaze o pochopení. Není to možné. Představit si úsek čtyř miliard let, to nedokáže nikdo. Je to jen číslo, nic víc.

    2.5.2019
    Zajímavosti

    Na počátku byly brýle. Jak nenápadná trubička s dvěma skly způsobila menší revoluci

    V dílně výrobce brýlí panuje čilý ruch již od samého rána. Majitel si nestěžuje. V jeho rodném Weselu stačilo vyrobit jedny brýle za týden. Není divu. Mlha od Rýna nikomu neškodí. V tomhle přístavním městě je to o něčem úplně jiném. Slaný vzduch od moře se sice dobře dýchá, ale na oči je to prevít. Konšelé v Middelburgu měli pravdu, když říkali, že se nebude nudit. Nevěřil jim a požádal o licenci, která mu byla udělena. Však to také něco stálo. Dílnu si pořídil záhy a o zákazníky nemá nouzi.

    1.5.2019
    Zajímavosti

    Naše planeta připomíná vajíčko uvařené na hniličku. Je stále živá a dává o sobě vědět

    Pokud milujete antickou kulturu a netoužíte po přeplněných mořských plážích, navštivte Pompeje. Archeology odkryté město, které se zachovalo ve velmi dobrém stavu. Nikoliv díky ohleduplnosti válek, které se za uplynulá staletí přehnaly touto krajinou. Byla to vrstva sopečného popela, která zastavila plynoucí čas města v okamžiku jeho zkázy. O tu se postarala kuželovitá hora, která se vypíná asi deset kilometrů odtud. I když, se svými necelými třinácti sty metry to jistě žádný obr není. Nenechte se však mýlit. Mezi horami je sice Davidem, ale má na svědomí daleko víc lidských životů, než všechny velehory světa.

    30.4.2019
    Zajímavosti

    Hustá a slaná kaluž bez života. Jezero, které zmizelo ze světa

    Rozhlížíte se a máte pocit, že jste se ocitli na Marsu. Nebo na Sahaře? Kde by se ale na poušti vzaly zrezivělé vraky lodí? Trsy usychající trávy. Jemný písek smíchaný se solí víří ve vzduchu. Spolu s pesticidy je roznášen ve stovkách tisíc tun stovky kilometrů. Továrna na zpracování ryby je trpkým výsměchem lidské hlouposti a nevědomosti. Voda, která dosud omývala nedaleké břehy, zmizela kdesi za obzorem. Hodinu cesty autem, v tomto písečném terénu. Osmdesát kilometrů daleko. Z kdysi průzračné, čiré vody, se spoustou ryb, se stal hustý, slaný koncentrát, ve kterém přežijí maximálně bakterie.

    30.4.2019
    Zajímavosti

    Tajemství zlaté granulace. Technologie výroby stále nebyla uspokojivě vysvětlena

    Při archeologických vykopávkách na území bývalé Velkomoravské říše se setkáváme občas s nálezy zlatých šperků, zdobených granulací z téhož kovu. Nanášením drobných, zlatých kuliček na ozdobu. Dosud není uspokojivě vysvětlena technologie této výroby. Současné pokusy, při výrobě jejich kopií, velmi často končí nezdarem. Kuličky mají rozdílnou velikost, slévají se, po ztuhnutí kovu často odpadávají. Můžeme si tedy položit několik otázek. Jakým způsobem se tato technologie objevila na území Velké Moravy? Jakého výrobního postupu bylo použito?

    29.4.2019
    Zajímavosti

    Tip na výlet: Nedobytné, žíznivé hradiště Budeč. Vydejte se za symbolem české státnosti

    Vystoupíte z vlaku v Zákolanech. Lokální trať Kladno-Kralupy. Cesta po červené turistické značce vás zavede do dosti strmého svahu. Nejdříve mezi domy, několikrát se v ostrém úhlu zatočí a zamíří ke kostelíku, který je nejstarší, stojící stavbou v Čechách. Rotundu a hradiště na Budči jistě není třeba dvakrát představovat. Jedenáct století a stavba je stále svěží. Díky péči, která je tomu věnována. Radost by měl jistě i osvícenec a učitel Karel Slavoj Amerling, který odpočívá na zdejším nedalekém hřbitůvku, a pro kterého byla Budeč srdcovkou celý život.

    28.4.2019
    Zajímavosti

    Tip na výlet: Nařiďte si budíka. Předposlední dubnové ráno na vás čeká magický východ Slunce v doprovodu Kamenného pastýře

    Tento tip na výlet vás zavede do vesnice Klobuky v Čechách. Asi deset kilometrů severozápadně od Slaného. Naším cílem bude největší kamenný menhir v Čechách, s názvem Kamenný pastýř. Stojí v polích, asi kilometr od obce. Navštívit ho můžete pochopitelně kdykoliv, já osobně bych vám však doporučoval přítomnost na místě předposlední dubnové ráno, těsně před úsvitem. Bude-li jasno, čeká vás velmi zajímavý nebeský úkaz.

    27.4.2019
    Zajímavosti

    Definitivní důkaz o kulatosti Země byl podán. Za kořením kolem světa

    Když konečně zařinčel kotevní řetěz, bylo přístavní molo již plné lidí. Námořníci, obchodníci, i obyčejní zvědavci. Zčernalé dřevo, porostlé řasami a mušlemi, potrhané plachty a vlajku by už také nikdo nepoznal. Tahle loď na první pohled nedělá čest svému jménu. Název Viktoria si však plně zaslouží. Je to opravdu vítězná loď, s osmnácti na kost vyhublými námořníky na palubě. Žádné jásání, žádné fanfáry, i když břicho této lodi je přeplněno kořením. Její čtyři družky takové štěstí neměly. Shořely, ztroskotaly, dezertovaly. Tahle loď se vrátila sama a vstoupila i se svým jménem do historie. Obeplula totiž svět.

    26.4.2019
    Zajímavosti

    Tip na výlet: Houska, hrad opředený chmurnými pověstmi. Rozhodně stojí za návštěvu, ať už jim věříte či nikoliv

    Hrad Houska by měl být cílem pouze pro zdatné výletníky. Pokud nemáte auto, které můžete zanechat na nedalekém parkovišti, zjistíte velmi záhy, že dostupnost tohoto hradu veřejnou dopravou není nejlepší. Není to vina toho hradu, pochopitelně. Nejbližší vlaková stanice se jmenuje Okna, a leží devět kilometrů daleko. Proto je dobré využít možnosti a navštívit třeba ještě hrad Bezděz, anebo Jestřebí, v blízkém okolí Housky.

    25.4.2019
    Zajímavosti

    Křesťanská Evropa byla zachráněna. Před kým se musel sklonil Kara Mustafa

    Léto pomalu končí. Ráno už je docela chladno a nad nedalekým Dunajem se vznáší hustá mlha. Komáři už zmizeli. Musí být již přesyceni naší krví, stejně jako ti pohani z vojska Kara Mustafy. Už dva měsíce obléhání a pomoc nepřichází. Zranění, hlad a nakonec i úplavice. A spánek. Nekonečná únava. Obránci ubývají a nemá je kdo vystřídat. Jak dlouho nás ještě bůh chce zkoušet? Janičáři zajíždějí až k pobořeným hradbám. Na kopích mají uřezané hlavy vesničanů. Chechtají se a jejich gesta jasně ukazují, co udělají s našimi hlavami, až se obrana Vídně zhroutí.

    24.4.2019
    Zajímavosti

    Tajemní Dogoni. Hvězdáři černého kontinentu

    Tento zářivý drahokam nalezneme na jarní obloze hned zvečera. Je nepřehlédnutelný. Nejjasnější hvězda severní oblohy, je lidem známa už od nejstarších dob. Říká se, že při pohledu na noční nebeskou klenbu hledíme do své minulosti, a je to pravda. Světlo hvězd, které právě dopadá do našeho oka, se vydalo na cestu často před stovkami či tisícovkami let. U Síria to neplatí. Je téměř na dosah, necelých devět světelných let daleko. Soused, který bydlí na stejné chodbě, dalo by se říci.

    23.4.2019
    Zajímavosti

    Báseň, která skrývá otcovraždu. Přesto se stala jednou z nejvydávanějších knih v Čechách

    Na počátku tohoto příběhu byla čeština ještě Popelkou. Seděla u své ošatky a přebírala hrách. Její macecha i dcery mluvily zásadně německy. Bály, plesy zábavy. S Popelkou vůbec nepočítaly a její přítomnost v lepší společnosti byla už několik století nežádoucí. Zvaly na svoje dýchánky pouze pečlivě vybranou literární společnost. Básník Goethe, dekadentní a zvrhlý lord Byron, kterého se obávaly hlavně dámy. Popelka seděla doma. Pozvánka, která ji samotnou udivila a způsobila poprask v celém okolí, jí přišla 23. 4. 1836.