Možná i desetitisíce. Kdo dokáže spočítat úplně všechny mrtvé po leteckém náletu? Wolfram von Richthofen velel těm nejstrašnějším – náletům na Guernicu nebo na Coventry. Jako letecké eso první světové války znal praktickou stránku věci, později k ní přidal i rozsáhlé technické znalosti.
Pochopili to 12. července 1315 u hradu Holíč, kde se s nimi v bitvě utkal český král Jan Lucemburský a porazil doslova na hlavu uherského magnáta Matúše Čáka Trenčianský. Ten tehdy fakticky ovládal celé západní Slovensko a začal krutě plenit Moravu.
A taky se hodně pletla do politiky. Jako manželka Zikmunda Lucemburského k tomu měla vedle osobních předpokladů i tu nejlepší možnou příležitost. Výjimečná osobnost vrcholného středověku přitom ovšem doplatila na to, že se narodila jako žena. Anebo jí to možná zachránilo krk.
Nezapomenutelný Yul Brynner o svém dětství a mládí mlžil tak dokonale, že ani neznáme přesné datum jeho narození. Nejčastěji se uvádí 11. červenec 1920, on sám tvrdil, že to bylo 7. července 1915, ale mohl to být také kterýkoliv den mezi tím. A to je jen jedno z mnoha tajemství, které ho provázejí dodnes.
USA svým zásahem v tomto případě ale vlastně jen napravily předchozí bezpráví. Panamský samozvaný diktátor Manuel Antonio Noriega (11. února 1934 – 29. května 2017) uchvátil jako generál moc ve své zemi v roce 1983. A začal se chovat protiamericky, takže u moci zůstal jen šest let.
Jmenoval se Karel Bonaventura hrabě Buquoy a Češi mu nemohli přijít na jméno už jen proto, že správně se má číst „bykoá“ a ne „bukvoj“, jak k tomu jeho vizuální podoba svádí. Patřil k nejlepším císařským generálům, a kdyby nebyl zabit už v prvních letech třicetileté války, dokázal by protestantům ještě pěkně zatopit.
Bůhví proč byl pro operaci spojeneckých vojsk na Sicílii, která začala 9. července 1943, jako krycí název vybrán název severského plemene psů husky. Možná k zmatení nepřítele, možná jako vtípek, který dnes už nejsme schopni docenit. V každém případě bylo obsazení Sicílie jedním z klíčových momentů celé druh světové války.
A jejich autorka, Barbara Cartlandová, zřejmě nejúspěšnější spisovatelkou všech dob. Možná právě proto, že genderové stereotypy, které popisuje, jsou vlastně podvědomé archetypy, s nimiž její čtenářky nemají problém se ztotožnit.
Východ nám zde na Západě zůstává do značné míry stále cizí. Asi nikdy nepronikneme do jeho filozofie v plném rozsahu, a což teprve, když se objeví nějaká inovace. S jednou takovou přišel milovaný korejský vůdce Kim Ir-sen. Jmenovala se Čučche a mohli bychom se tomu názvu i pousmát, kdyby s ní ruku v ruce nešla i smrt.
V době, kdy nebyl fotoaparát v každém mobilu a fotky byly vzácné a jen černobílé, se mohl člověk nechat barevně a věrně zvěčnit jenom tak, že se nechal malovat. Mimořádnou oblibu u těch nejmocnějších si v tomto ohledu vysloužil Franz Xaver Winterhalter (20. 8. 1805 – 8. 7. 1873).
A nejen to. Na svědomí měl také vraždu Trockého a dalších „nepřátel SSSR“, za druhé světové války nejprve vyjednával s Němci, potom masivně infiltroval americký jaderný program. Rozkazy dostával přímo od Stalina, případně od Ježova a Beriji. Jeho jméno ale ani tak většině lidí nic neřekne.
Mezi největší státnická umění patří možná právě schopnost odhadnout, jaké rozhodnutí přinese největší užitek. Volit mezi dvěma římskými králi určitě lehké nebylo, ale český kníže Vratislav II. se rozhodl správně. A do bitvy u Mellrichstadtu 7. července 1078 vyjel po boku Jindřicha IV.
A on ji. Bez ní by prezidentská éra Ronalda Reagana určitě tak úspěšná nebyla. A vlastně celý jeho život. Na manželství s Nancy vydělal a s ním i USA a s nimi i celý svět. Zvláště ten nesvobodný, ujařmený Sovětským svazem chtivým světovlády.
A ještě přes Atlantik. Prvním létajícím strojem, který ho překonal, se 6. července 1919 stala britská vzducholoď R34 přezdívaná „Tiny“. Let jí trval 4 dny, 12 hodin a 12 minut. Hned tak vznikl nejen nový rekord, ale začala i nová éra letectví.
Celkem mu začátkem minulého století padlo za oběť odhadem až 50 převážně mladých žen, které vlákal do svého bytu. Díky nevšímavosti okolí zůstal roky neodhalen, jeho oběti, prostitutky a osamělé ženy, také nikomu nechyběly. Jejich maso navíc prodával a tak likvidoval jejich těla prakticky beze zbytku.
Zajímavé je už jen to, že byly „vynalezeny“ ve stejnou dobu hned dvakrát, a to souvislosti s americkými pokusy s atomovou bombou na Bikinách. Místo bikin jsme ale stejně dobře mohli nosit „atomky“.
Teroristé dopravní letoun Air France unesli celkem hladce 4. července 1976 na lince Tel Aviv – Paříž, nepočítali však s tím, že proti nim zakročí izraelská elitní protiteroristická jednotku „Sajeret Matkal“ – Průzkumná jednotka Generálního štábu…
Na svět přišla jako Luigina Lollobrigida 4. července 1927 v italském Subiacu, ale říká se jí také Lollo, Mona Lisa 20. století a dokonce Gina Nationale, jenom jí a žádné jiné herečce, ať se o to snažily sebevíce. Jak se jí to podařilo?
Strahov během tohoto „světového“ protiválečného X. Všesokolského sletu zaznamenal svou největší návštěvnost vůbec. Účastnilo se ho 348 086 cvičenců a přes 2,3 miliónu diváků. Do běžecké štafety se zapojilo 180 000 běžců!
Bitva u Hradce Králové, k níž došlo 3. července 1866, je největší bitvou, která byla kdy svedena na našem území. Ve svém důsledku vedla k přerozdělení sil v Evropě a stála tak u zrodu dalších událostí moderních dějin například tím, že po ní došlo k sjednocení Německa.